V národním týmu na Euru byl plzeňský házenkář Jakub Douda unikátem, premiéru na vrcholné akci si totiž odbyl až po třicítce. I když reprezentačních startů má poměrně teď, teď poprvé zůstal i ve finálním výběru trenérů Daniela Kubeše a Michala Brůny. A jak si to v Norsku užíval?
„Dostalo mě to zpátky do reality,“ usmíval se 31letý házenkář Jakub Douda po návratu z mistrovství Evropy, kde byl český tým po úvodních porážkách s Francií a Norskem bez šance na postup ze skupiny. Nic na tom nezměnilo ani závěrečné vítězství nad Ukrajinou.
„Aspoň jsem ale poznal, jak má házená vypadat,“ doplní odchovanec brněnské házené, který na západ Čech přišel v létě 2018 ze Zubří. Teď už zase válí v extralize za Talent tým Plzeňského kraje.
Premiéru na vrcholné akci jste měl až po třicítce. Jaké to bylo?
Po všech stránkách náročné. Nečekal jsem, že rozdíl bude až takhle veliký. Byla to cenná zkušenost. Jsem rád, že jsem dostal od trenérů šanci.
Dá se nějak specifikovat, v čem je největší rozdíl oproti extralize?
Ve všem. V rychlosti, v síle, celkově v provedení akcí. Je to úplně na jiné úrovni. Říkal jsem po návratu klukům, že v televizi to tak nevypadá, ale když jsem to viděl naživo… Je to mazec.
Po porážkách s Francií a Norskem jste přišli o šanci postoupit. Nic na tom nezměnila ani výhra s Ukrajinou. Co říct k výsledkům?
S Francií to možná nemuselo být o tolik, ale jinak asi panuje spokojenost. S Norskem to bylo výborné, jen je škoda, že jsme to nedotáhli k lepšímu výsledku. S Ukrajinou jsme dosáhli na povinné vítězství. Jediná kaňka je, že to nebylo výraznějším rozdílem, abychom byli při losu baráže mistrovství světa nasazení.
Jaká byla vůbec vaše role v týmu, i když jste třeba proti Ukrajině příliš nehrál, neustále jste burcoval spoluhráče…
To je snad povinnost, když už se člověk dostane na Euro. Co víc si lze přát. I kdybych celý zápas proseděl na zadku, tak kluky povzbudím. Snažím se dělat maximum pro tým i na střídačce.
Mluvil jste o cenné zkušenosti, co z toho teď přenést do extraligy?
Zkusit eliminovat technické chyby, ty rozhodují zápasy. Je strašný rozdíl, i když uděláte třeba jen o tři čtyři méně než soupeř. No a pak zlepšit všechny individuální činnosti.
S jakou náladou jste se vrátil z reprezentačního srazu?
S dobrou, mohl jsem si chvilku odpočinout. Už jsem to potřeboval, bylo toho dost psychicky i fyzicky. Teď jsem v plné síle zpátky, těším se až bude vrcholit extraliga.






