Po dlouhém dohadování schválila Rada Národního parku Šumava návrh nových zón

Šumava. Foto: Richard Beneš

Návrh nových zón území Národního parku Šumava schválila na pátečním jednání Rada Národního parku Šumava. Nová zonace by mohla začít platit od počátku roku 2020. V radě mají své zastoupení šumavské obce, oba kraje, zemědělci, zástupci cestovního ruchu, Klub českých turistů, nebo také představitelé vědecké sféry. Než byl návrh schválen, nuseli se jeho tvůrci vypořádat s 250 připomínkami. Informoval o tom ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Na území NP Šumava vznikne přírodní zóna o rozloze18 975 ha, což představuje 27,7 procenta rozlohy národního parku. Jedná se o plochy, kde převažují přirozené ekosystémy, ty se mají ponechat jejich přirozenému vývoji bez rušivých zásahů, tedy na tomto území se nebude nijak zasahovat,“ řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Kromě zóny přírodní vznikne v šumavském parku zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. V tomto území se tak bude i nadále zasahovat především proti kůrovcům. Tato zóna bude moci být po 15 letech celá nebo jen její některé části převedeny do zóny přírodní. Poté je zóna soustředěné péče s více než 46 procenty.

Nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nachází se v ní hlavně zastavěné a zastavitelné lokality, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání člověkem.

Zonace národních parků se nijak netýká pohybu návštěvníků po jejich území. Ten upravují klidová území, která Správa NP Šumava navrhla na 16,3 procentech celého území národního parku. Do klidových území bude vstup možný po značených stezkách,“ vysvětlil mluvčí Dvořák.

Úplně spokojeni nejsou s návrhem nové zonace experti na ochranu přírody z Hnutí Duha. Poukazují na to, že Správa NP kladně vypořádala výraznou většinu připomínek obcí, zatímco připomínky vědců a Hnutí DUHA zahrnula jen nepatrně.

Rozhodnutí rady respektujeme. Je to důležitý krok ke stabilitě ochrany přírody v našem největším národním parku. Správa NP a Ministerstvo životního prostředí však nyní musí zajistit také ochranu místům, která návrh zonace chrání nedostatečně. Jde především o cenné rašelinné a podmáčené smrčiny v okolí Zhůřských, Horskokvildských a Kvildských slatí, jejichž ochrana byla v průběhu projednávání nepřípustně snížena na žádost města Kašperské Hory, které zde chce i nadále intenzivně těžit,“ dodal Martin Voráč z Hnutí Duha.