Plzeňští nepociťují potřebu se finančně vzdělávat

Z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti České spořitelny vyplývá, že nejvíce finančně gramotní jsou lidé v Praze. Jihočeští dosáhli stejného výsledku jako Středočeši a vyrovnali tak celorepublikový průměr. Obyvatele Plzeňského kraje jsou na tom s finanční gramotností téměř stejně. Lidé z Karlovarského kraje za nimi mírně zaostávají. Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním.  

Podobný vliv má i výše rodinného příjmu. Lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tis. Kč měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž příjmy nepřesahují 15 tis. Kč měsíčně. To souvisí i s počtem bankrotů a mírou úspor. Plzeňští se jako jediní z porovnávané trojice s 24 660 Kč dostali nad celorepublikovou průměrnou mzdu, a to o necelých 70 Kč.  Nejnižší průměrnou mzdu v celé republice naopak berou lidé v Karlovarském kraji (22 295 Kč), kteří v průměru berou o více než tisíc korun méně než Jihočeši (23 408 Kč).finanční gramotnost 1

„Obyvatelé Plzeňského a Jihočeského kraje jsou schopni ušetřit téměř 16 % svých příjmů. Zaostávají tak sice více než o jeden procentní bod za Prahou, ale celorepublikový průměr překonali téměř o dva procentní body. Karlovarští umí ušetřit o něco víc než 12 procent svých příjmů, stejně jako obyvatelé Ústeckého kraje a jen o jeden procentní bod více, než je nejhorší výsledek z celé republiky (Pardubičtí, Liberečtí a Královéhradečtí, všichni shodně zhruba 11 %),“ sdělil regionální ředitel retailového bankovnictví Petr Peškař.

V počtu bankrotů se pod celorepublikový průměr dostali jen obyvatelé Jihočeského kraje, kteří prodělávají i méně bankrotů než Středočeši. Naopak Karlovarští jsou v počtu bankrotů na prvním místě v republice, před Ústeckými (10 %). Nejméně bankrotů prodělali obyvatelé Jihočeského kraje (4,2 %), následují je lidé z Plzeňského kraje (6,6 %) a Karlovarští (12 %).

„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ řekla Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny. Silné rodinné vazby navíc snižují i počet bankrotů a dodávají lidem pocit, že se jim i s menším příjmem daří lépe.