Plzeňský kulturista Filip Grznár v otevřené zpovědi: Svaz na nás se.. , chtějí nás zničit

Foto: Marie Osvaldová

Kontroverznějšího kulturistu byste v České republice hledali jen těžko. O všem už hovoří i fakt, že sám sebe označuje Filip Grznár jako rebela. Devětadvacetiletý chlapík je jedním z nejlepších závodníků, jedním z nejvyhledávanějších trenérů v republice. V našem rozhovoru jasně ukázal, že si nebere servítky a zároveň poodhalil i citlivé věci ze svého soukromí.

Jak je na tom česká kulturistika oproti té světové?
Rovnou řeknu, že bídně. Třeba oproti bratrům Slovákům jsme na tom hodně špatně. Ani ne tak, co se týká kvality závodníků, ale spíš co se týká zaštítění svazem. Dost tady na nás se***. Prostor, který vytváří slovenská nebo ruská reprezentace, tady prostě není. Čeští závodníci třeba nejezdí na mistrovství světa nebo Evropy z určitého důvodu, který česká reprezentace nedokáže ošetřit. Je to velká škoda, protože spousta závodníků včetně mě má velké ambice. Bohužel se nás to netýká.

archiv Filipa Grznára
archiv Filipa Grznára

Můžete specifikovat, o jaký důvod jde?
Jedná se o neshodu s antidopingovým výborem. Řeknu to narovinu, doping po nás jde hodně. Vyloženě nás schválně dusí i v období mezi závody, kdy si každý může dělat, co chce. Česká kulturistická reprezentace ovšem nemůže dělat, co chce. Nemůžeme sypat nikdy, na rozdíl od dalších zemí, kde mohou sypat, ale v den závodu musí být čistí. To my jsme taky, ale mezi závody nás dusí a to je nefér. Prezident českého antidopingového výboru dokonce někde prohlásil, že chce kulturistiku u nás vymítit. Tady prostě nastavili takové podmínky, které jsou tak přísné, že nemáme prostor realizovat přípravu pro soutěže.

Dá se tedy říci, že když už by někdo testy prošel, tak nemá na mistrovství šanci?
Přesně tak, jiné státy jsou v tomto ve výhodě. Když splníme veškeré podmínky, co po nás chtějí, tak nemáme šanci obstát proti světové konkurenci.

Kdy se tohle zlomilo?
Je to asi tak 2-3 roky. Nastavila se nová pravidla, všem lepším závodníkům to láme vaz. Můžeme na soutěže jako Mr. Olympia a Arnold Classic Amateur, která mají jiná pravidla. Nejsou pro nás ale tolik výhodné. Profi kartu z nich dostává pouze absolutní vítěz, z mistrovství světa a Evropy vítěz každé kategorie. Máme tak podstatně menší šanci.

Setkáváte se hodně s názorem lidí typu „ten sype“?
Určitě, setkávám se s tím neustále. Lidi, kteří to říkají, by se měli zkusit postavit do profesionálního sportu, ať se tím zkusí živit a zkusí procedury, které s tím souvisí. Kdyby to bylo na mě, tak bych byl vyloženě naturální a držel se pravidel zdravé výživy a vykašlal se na ty předzávodní hardcore procedury. Ať si to zkusí a pak se s nimi budu bavit. Normální posilování a vrcholová kulturistika jsou dva odlišné sporty. Jakmile soudíte profesionálního kulturistu se sebou, jakožto amatérským cvičencem, tak je to naprosto nesrovnatelné. Je velká chyba, že někdo takhle přemýšlí.

archiv Filipa Grznára
archiv Filipa Grznára

Říkal jste si někdy, že s tím skončíte, že vám sypání může zničit tělo?
Když jsem začal cvičit, tak jsem hned chtěl závodit. Jakmile jsem začal závodit, tak jsem hned věděl, že mě to bude živit. Byl to instinkt. Cítil jsem, že je to cesta pro mě. Šel jsem tedy do toho s tím, že třeba umřu o deset let dřív, a jednou mě zdravotní následky doženou a poznamená mě to. Pro tu kariéru, peníze, a abych mohl živit rodinu, aniž bych se musel více namáhat, jsem radši zvolil tuhle cestu. Léta jsem podnikal, chodil i do práce. Začal jsem jako všichni úplně od píky a vypracoval jsem se na takovou pozici, že už pracovat nemusím.

Jste tedy smířený s tím, že vás zdravotní následky doženou?
Rozhodně. Jsem připravený na veškeré následky. Mám zdravé dítě, což je důležité. Je ale několik špičkových kulturistů včetně Arnolda, kteří sypali desítky let, a zdravotní následky nemají. Jsme pod lékařským dohledem a umíme v tom chodit. Používají se kvalitnější látky a zdravotní dopad je minimální. Kompenzujeme to zdravou stravou a tréninkem. Podle zdravotních prohlídek jsem na tom lépe než většina vrstevníků. Ještě v sobě mám potenciál a nevyčerpal jsem všechno, co bych chtěl.

A co byste chtěl?
Můj cíl číslo jedna je profesionální karta. Je to nejvyšší meta v kulturistice. Může to znít namachrovaně, ale to je věc, kterou prostě chci a dostanu jí. Počkám si. Jestli to bude trvat rok, dva, tři nebo deset let.

Máte pocit, že opadává zájem mladých o kulturistiku?
Výborná otázka. Fakt je ten, že dobrých a nadějných závodníků extrémně ubývá. Do jisté míry za to může celosvětová federace. Vymysleli spoustu jednodušších kategorii, kde nemusíte mít takové svaly. Jmenovitě mluvím o kategorii physique, což je podle mě kategorie nesmyslná. Stačí cvičit rok, aniž by člověk měl nějakou výkonost. Takže i přesto, že mají mladí potenciál, jdou radši do nižšího levelu. Dneska mají kluci zkreslené představy. Myslí si, že je to jenom o sypání. Není to pravda, pořád je to o dřině a o dietě. Veškerá chemie je jenom třešnička na dortu, která z člověka hvězdu neudělá. Další věc je ta, že mladí nemají takový tah na bránu. Když srovnám, jak jsme vypadali před deseti lety, když jsem začínal v juniorech, a jak vypadají junioři teď, tak je to nebe a dudy.

Kdy jste s kulturistikou začínal?
Začínal jsem v 15 letech, abych jako zápasník zlepšil fyzičku, v garáži, kde se mi podařilo připravit na dva závody, které jsem vyhrál. Byly to otřesné podmínky, kde by dneska spousta kluků nebylo schopno pracovat. V té době jsem se hodně pral, chodili jsme na diskotéku a rvali se mezi sebou jako koně. Člověk chtěl být větší a silnější. Po pár měsících jsem začal listovat časopisy a viděl jsem americké profíky. Celkově jsem ten sport začal hltat.

Jak se na to všechno tváří vaši rodiče?
Jelikož jsou to oba vysokoškoláci, tak jsou to lidi, kteří na to koukají skrz prsty. Mají zakořeněný názor „on cvičí, je blázen“. Odjakživa mě od toho odrazovali, což mě vlastně nakopávalo. Chtěl jsem dokázat, že nemají pravdu. Ukázal jsem, že vždycky rodiče pravdu nemají. Máma je navíc lékařka, takže má zkreslené představy o tom, jak je to nebezpečné. Dodnes nebyli na žádných závodech, nepodpořili mě, ale jsem jim za to vděčný. Nakoplo mě to.

archiv Filipa Grznára
archiv Filipa Grznára

Jak vůbec vypadá rok kulturisty?
Dělí se na tři fáze. Po závodech je odpočinková. Ta trvá tak měsíc až tři. Druhá je objemová, kde se člověk snaží nabrat co nejvíce svalů. Poslední fáze je dieta, která trvá 3-5 měsíců. Ta je individuální. Mně se povedla rarita, kdy jsem se připravil na závody během pěti týdnů. Při dietě si člověk sáhne opravdu na dno, je to nejhorší období.

Trénujete také širokou veřejnost nebo pouze kulturisty?
V první řadě připravuji obrovské množství závodníků. Zhruba kolem padesátky. Troufnu si říci, že mám nejvíce závodníků z českých trenérů. Rýpnu si do svazu. Dávám jím rok co rok tolik závodníků a nikdy jsem neslyšel ani děkuju. Věnuji se ale i trénování normálních lidí. Specializuji se na poruchy dysbalance, na hubnutí, připravil jsem spoustu lidí i do soutěže do formy, což je proměna za tři měsíce v časopise Muscle and Fitness. Je to tak půl na půl. Klientů mám obrovské množství. V každém případě jsem jeden z nejvyhledávanějších trenérů v republice. Klientela je tak velká, že už musím odmítat, ačkoliv pracuji 18 hodin denně.

Koho všeho jste už připravil na závody?
Z těch známějších připravuji na jaro mistra republiky Radka Maršálka, v minulosti třeba Radku Práškovou, výraznou postavu v bikini fitness, mistra republiky juniorů Michala Majera, mistra republiky juniorů i dorostu Petra Gallivodu, je to obrovské množství. Teď třeba trénuji výraznou bikinu Karolínu Machovou.

A vy se chystáte kam?
Za několik dní mě čeká velká pohárová soutěž otevřených federací v silovém trojboji v Bardějově na Slovensku. Chtěl bych překonat ve váze do 100 kil nejméně 800 kilo, ideálně jít kolem 850 a výš, což by byl národní rekord. Nejvíce stěžejní událost, co mě čeká v březnu, je Arnold Classic v Columbusu v Americe. To je soutěž největší svého druhu. Bude tam více než 800 silových sportovců z celého světa plus další fighteři a boxeři.

archiv Filipa Grznára
archiv Filipa Grznára

Aktuálně také prý připravujete jeden projekt. Je to pravda?
Se svým realizačním týmem rozjíždíme velký projekt. Připravujeme spoustu motivačních a instruktážních videí. Chceme udělat revoluci a nasměrovat to výš. Když s tím nedělají něco ti, co mají, tak s tím budeme něco dělat my. Chceme pro lidi připravit zajímavý projekt, který bude schůdný pro širokou veřejnost i pro příznivce silových sportů. Nechci to úplně šířit. Projekt má jasnou tvář, ale nechte se překvapit.

Po tomhle všem, co jste v rozhovoru prozradil, bych řekla, že jste pořádný rebel. Považujete se za něj?
V tomhle sportu se považuji za trošku zvláštní osobnost a jednoznačně za rebela. Jsem člověk, který má snahu s tímhle sportem něco udělat, přiblížit ho veřejnosti a ukázat, že nejsme jenom vylízané hromady masa, které užívají obrovské dávky steroidů. Prostě nasazuji krk pro dobro ostatních. Jsem hodně kontroverzní, ale extrémně se mně to vyplácí. Mám obrovské ohlasy, lidi mi fandí a já v tom budu pokračovat. Filip Grznár, rebel.

[quote_box_center]Filip Grznár, 29 let
kulturista, trojbojař a trenér
3x mistr Čech v kulturistice
vítěz Aminostar Cupu
4. místo GP Pepa Opava (největší pohárová soutěž v Evropě)
5. místo na Mr. Olympia Amateur (největší amatérská soutěž na světě)
V mládí se věnoval řecko-římskému zápasu
zápas s mistrem světa v thaiboxu s Michalem Janáčkem
pět vyhraných zápasů v MMA[/quote_box_center]

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here