Plzeňská filharmonie připomene další osmičkové výročí

Plzeňská filharmonie.

V rámci projektu Plzeň 2018 si Plzeňská filharmonie v roce stého výročí vzniku republiky připomene další z osmičkových výročí, které se nechvalně zapsalo do české historie. Po Únoru 1948, jemuž byl věnován předchozí literárně-hudební pořad, se tentokrát partnerské instituce zaměří na vzepětí kultury nejen v krizovém roce 1938, ale i v tragickém období protektorátu. Ke spolupráci si hudebníci znovu přizvali historiky z Ústavu pro studium totalitních režimů, jejichž text seznámí posluchače s historickými souvislostmi, které ovlivňovaly tvorbu soudobých skladatelů a spisovatelů. Mladí umělci z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ze Západočeské univerzity v Plzni koncert obohatí o vizuální rozměr. Celý večer zaznamená a později odvysílá Český rozhlas Vltava. Koncert se koná 26. září od 19:30 na FDU.

Plzeňská filharmonie se představí pod vedením mladého dirigenta Chuhei Iwasakiho, jenž letos s úspěchem debutoval na Pražském jaru. Náročných pěveckých partů se zhostí sopranistka Ivana Veberová a barytonista Roman Janál. Dobou historických událostí návštěvníky koncertu a rozhlasové posluchače provede Svatopluk Schuller. V průběhu večera zazní mimo jiné kompozice Jaroslava Ježka, Jaroslava Křičky, Bohuslava Martinů a Pavla Haase. Připomenuti budou další umělci židovského původu, umučeni v nacistických koncentračních táborech (Erwin Schulhoff, Gideon Klein, Hans Krása, Viktor Ullmann) a v neposlední řadě také významní interpreti (Karl Ančerl) a spisovatelé (Karel Čapek), jejichž životy fatálně poznamenal nacistický totalitní režim.

„Jsem přesvědčena, že historie nemá být zapomínána. Negativní mezníky mívaly značné dopady na celé umělecké prostředí a tím negativně ovlivňovaly i vývoj kulturního a společenského dění. Po úspěšné spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara ze Západočeské univerzity v Plzni, kdy jsme společně realizovali projekty Umělec a totalita: ‚Svoboda projevu a moc totality‘ a Tvůrčí ohlédnutí za Únorem 1948 aneb Čelem k masám?, jsem neměla žádnou obavu pustit se do spolupráce na projektu Nejen Mnichov 1938 – Umělci proti době, vzepření se vůči osudu!,“ uvedla k přípravám pořadu Lenka Kavalová, ředitelka Plzeňské filharmonie: „V rámci tohoto roku se samozřejmě připomeneme i projektem Československo – 100, na to se moc těšíme.“

Posluchači budou mít díky spolupráci s pracovníky Hudebního oddělení Městské knihovny v Praze unikátní možnost seznámit se v obnovené premiéře s kompozicí Vlasti! Tři hymnické zpěvy skladatele Jaroslava Křičky. Ukázky z dobových dopisů a dokumentů zároveň připomenou bezprostřední reflexi historických události. Na závěr koncertu zazní proroctví kněžny Libuše, přesněji slavné finále ze stejnojmenné opery. Dramaturgy večera jsou hudební skladatel a aranžér Tomáš Ille a historik Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Tichý.

Jednotlivé kompozice, zejména pak Smetanovu apoteózu národa, umocní vizualizace, připravená Janem Morávkem a Lukášem Kellnerem z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. „Nejen Mnichov 1938 je pro Multilab, multimediální studio Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, dalším z řady úspěšných projektů realizovaných společně s Plzeňskou filharmonií a Ústavem pro studium totalitních režimů. Koncept scény i videostopy samozřejmě zrcadlí základní myšlenku komponovaného večera – monumentalitu dějinných zvratů, vzepětí umělců proti zlu. Projekce rovněž reflektuje a podporuje náladu, atmosféru a rytmus jednotlivých skladeb,“ říká Jan Morávek, vedoucí ateliéru Multimediální design.

„Výročí Mnichovské dohody je významný historický mezník, důležitá křižovatka na cestě naší civilizace. Křižovatka, kdy lidstvo nezvolilo tu nejlepší cestu a následky si nese dlouhé desítky let. Nemusí jít jen o makropohled na historii planety, kontinentů, či států, ale i v mikrosvětě našich životů jsou ‚Mnichovy‘. Jsou to chvíle, kdy zlo nám nabízí výhody za zradu někoho jiného, ale vlastně vždy sama sebe. Proto je dobře si připomínat tuto osudovou osmičku v dějinách našeho státu, která otřásla světem více, nežli kterákoliv osmička další. Považujeme za důležité, aby těmi, kteří zprostředkují historickou paměť, byli mladí studenti, protože těm, kdo si dějiny nepamatují, je souzeno ji opakovat. A to bychom si nepřáli,“ upozorňuje Josef Mištera, děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.