Plzeňané diskutovali o nové podobě území kolem Rondelu

Veřejná prezentace úpravy území kolem Rondelu se uskutečnila na magistrátu. Foto: Richard Beneš

Zatímco na sociálních sítích byla minulý týden doslova hitem informace o zasypání plzeňského Rondelu, vybudování nové křižovatky i výstavbě celé řady nových budov a lidé o ní vášnivě diskutovali, na veřejné projednání této stavby na plzeňský magistrát ovšem dorazila ve středu jen hrstka 50 statečných. A mohlo za to zřejmě tropické počasí. Prezentaci ale on-line sledovaly stovky dalších občanů prostřednictvím městského webu.

Prezentovanou studii odsouhlasilo Zastupitelstvo města Plzně jako nejvhodnější variantu, kterou se mají zpracovatelé dále zabývat. Celkem bylo vypracováno sedm studií. Vítězná studie pak nese označení 7b. „Vybrané řešení počítá s úrovňovou komunikací se třemi dopravními pruhy v obou směrech. Některé pruhy budou sloužit pro automobily a některé z pruhů budou vyhrazeny pouze pro MHD,“ popsal plány města technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Tramvajová trať je v návrhu vedená středem této komunikace, od které je oddělena travnatým pásem se stromy. Dopravu řídí tři světelné křižovatky, které zajistí její plynulost ve všech směrech. Podél komunikace jsou navrženy cyklostezky a chodníky pro pěší, které jsou od silnice i mezi sebou opět odděleny alejemi stromů.

Zástupci Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně představili občanům nejen vybrané řešení, ale také všechny další zpracované varianty přestavby Rondelu i jeho historický vývoj. První tři varianty počítaly se zachováním současného velkého kruhového objezdu, přičemž doprava měla být vedena i tunelem. Všechny tyto varianty byly označeny za neefektivní a příliš drahé. Čtvrtá varianta měla problematické napojení na stávající a budoucí zástavbu. Problémem páté varianty byla nepřehlednost křižovatek a šestá byla označena za kompletně špatnou.

Foto: Plzen.eu

Následovala diskuze k danému návrhu, ve které Plzeňany nejvíce zajímalo, jaká bude po přestavbě křižovatky plynulost a rychlost dopravy. „Jste přesvědčeni o tom, že dopravě pomůže Západní okruh,“ ptal se jeden z přítomných. „Opíráme se o model silniční dopravy. Západní okru se uplatní významně. Intenzitu dopravy sníží nejvíce na Karlovarské, dál na Klatovské už to bude ale menší a například na Belánce už to nebude moc znát,“ vysvětlil Petr Raška z útvaru koncepce rozvoje města.

Dalšího účastníka prezentace zajímalo, proč veškerá doprava nepovede tunelem a další chtěl vědět, proč se neudělá jeden expresní tunel pro auta. „Náklady na to by byly velmi vysoké. Bylo by to zbytečně drahé,“ odpověděl Raška. „Mostní konstrukce patří ŘSD, tedy státu a my se s firmou musíme domluvit. Tunely by byly moc drahé a složité na provoz. Tunelovat takto krátkou vzdálenost není výhodné,“ poznamenal technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

V jiném dotazu zaznělo, zda je cílem úprav Rondelu zlepšení dopravy směrem na Lochotín. „Cílem je dostat tuto část města do podobné kvality, jako má další část historického centra města,“ řekl Růžička. Náměstek pro dopravu Michal Vozobule (TOP 09) dodal, že automobily tímto územím nemohou projet výrazně rychleji, aby se potom zastavily v kolonách v sadech Pětatřicátníků.

Foto: Plzen.eu

Při debatě zazněl také dotaz, zda se vyplatí zastavět okolí Rondelu větším množstvím bytů a dalších objektů, když to může zhoršit plynulost dopravy. „Plynulost dopravy v tom úseku nezhoršíme. Je to založeno na seriózních výpočtech. Dopravu ve městě nelze vést bez toho, aniž by se auta nezastavila na nějakém semaforu. Města se rozvíjejí tím, že se tam staví,“ konstatoval architekt Jaroslav Holler z útvaru koncepce a rozvoje. „Území je zastavitelné, rozvoj města se nemá podřizovat autodopravě. To má jít ruku v ruce. Doprava se má organizovat podle zástavby. Nebudou tam jen jezdit auta, ale povede tam i MHD a budou tam chodit také pěší.

A nechyběl samozřejmě ani dotaz, který se týkal havarijního stavu mostu pod Rondelem. „Stav mostů není optimální, ale nemusíme se bát nějakého kolapsu. Pokud by nebyly mosty včas vyměněny, udělá se mostní provizorium. Máme řešení, jak prodloužit životnost mostů, než se bude stavba realizovat,“ dodal krajský šéf ŘSD Zdeněk Kuťák.

Vizualizace návrhu přestavby křižovatky Rondel.

„Všechny podněty občanů máme zaznamenány a budeme se je snažit vypořádat v dalších dokumentacích, ať už v samotné přestavbě křižovatky Rondel nebo i u aktualizace územní studie Karlovarská. Hlukové posouzení bylo součástí původní studie, počítáme s ním i pro aktualizovanou studii,“ uvedla ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká.

„Dopravní prostupnost zvolené varianty jsme nechali ověřit simulací dopravního provozu, kterou provedl nezávislý zpracovatel. Ten do prověření zahrnul všechny předpokládatelné faktory, jakými jsou přirozené navýšení dopravy či například očekávaný nárůst počtu obyvatel v oblasti,“ řekl náměstek pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule. „Zároveň je potřeba počítat s tím, že s úpravami můžeme začít nejdříve po dokončení výstavby západní a východní části městského okruhu. V současné době prověřujeme, jakým způsobem máme při stavbě postupovat tak, aby byl zachován provoz jak tramvajové, tak silniční dopravy,“ dodal Michal Vozobule.

Takto bude vypadat území Rondelu po přestavbě

„Vybraná varianta také musela obsahovat doplnění zastávek pro MHD, které je v současné době nedostatečné. Nachází se zde totiž více než jeden kilometr dlouhý úsek bez tramvajové zastávky. Zároveň se s nutnou rekonstrukcí nabízí možnost vytvoření kvalitnějšího prostoru městské třídy s lokálním centrem pro novou rezidenční čtvrť, která zde dle platného územního plánu může v budoucnu vzniknout. „Zvolená varianta úrovňové křižovatky nabízí řešení všech podmínek, které bylo potřeba splnit. Zároveň se tak docílí přesunutí silnice ze zátopové oblasti, ve které se nyní nachází,“ doplnil Pavel Šindelář.