Plzeňské městské lesy sází na moderní technologie a soběstačnost. Ve školce Čtyrák na Bílé Hoře spouštějí strojovou výrobu obalovaných sazenic, které pod mostovou závlahou získávají sílu pro budoucí výsadbu. Tento nový způsob pěstování zajistí stromkům mnohem vyšší šanci na ujmutí, což je v době probíhající klimatické změny klíčové pro úspěšnou obnovu lesů v okolí krajské metropole.
Jedním z největších bohatství Plzně jsou právě lesy, kterých město vlastní přes čtyři tisíce hektarů. „Nejen kvůli hospodaření se dřevem, ale podstatnou část tvoří i rekreační lesy hojně navštěvované obyvateli i turisty. Chceme mít tedy porosty v co nejlepší kondici. Obnově lesa i jeho vhodné druhové skladbě proto věnujeme náležitou pozornost,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí s tím, že městští lesníci každý rok vysází v průměru 400 tisíc sazenic jehličnanů i listnáčů. Kvůli suchu se postupně zvyšuje podíl obalovaných sazenic lesních stromků oproti těm prostokořenným, které hůře zakořeňují.
Moderní technologie v boji se suchem
„Nyní zahajuje provoz linka, která seje do velkokapacitních květníků, takzvaných sadbovačů, semena borovic, modřínů, jedle a smrku. S využitím nové mostové závlahy, kterou jsme pořídili loni, jsme tak schopni připravit pro naše lesy víc odolnějších sazenic lesních stromků s kořeny v substrátu. Právě tyto sazenice se díky rašelinovému substrátu a vláze v ní, kterou si nesou s sebou, lépe ujímají. Lesní porosty tak obnovíme rychleji,“ doplnil Aleš Tolar.
Rychlejší růst a efektivnější výsadba
Sazenice jsou odolnější - lépe se ujímají a navíc prodlužují období, kdy je možné je vysadit. „Další výhodou je, že zpočátku rostou rychleji, čímž uspoříme prostředky na sekání buřeně okolo vysazených stromků,“ vysvětlil vedoucí oddělení lesního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Milan Sekáč. „Vloni jsme zvýšili podíl těch obalovaných oproti prostokořenným z 20 procent na přibližně 40. Letos na podzim jich chceme mít již 60 až 70 procent. Do budoucna bychom chtěli poměr obalovaných sazenic stále navyšovat. Bez strojového vybavení včetně mostové závlahy by to šlo jen těžko,“ dodal Milan Sekáč.
„V naší lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře máme asi milion sazenic lesních stromů. Nejstarším jsou čtyři roky. Většinu tzv. prostokořenných sazenic jsme dosud pěstovali v řádcích, které je nutné několikrát do roka zbavit plevele. Není to jednoduchá práce, zvláště v horkých letních dnech, a sehnat na ni schopné lidi, je stále větší problém,“ řekl Vít Fišer ze Správy veřejného statku města Plzně, který lesní školku Čtyrák řídí.
Plány na rozšíření produkce
Nejvíce je sazenic borovic (asi 60 %), dále dubů (letní i zimní dohromady asi 30 %). Pěstují se také sazenice jedlí, smrků, buků, lip, modřínů a douglasek. Většina (přibližně 95 %) skončí v plzeňských městských lesích. Letos připraví pracovníci lesní školky na secí lince přibližně 200 tisíc sazenic borovice, modřínu, jedle a smrku. V tomto roce také dojde k vybudování druhého pole s mostovou závlahou, které umožní dál navyšovat výrobu krytokořenného sadebního materiálu.
Plzeňské městské lesy, o které se Správa veřejného statku města Plzně stará, mají rozlohu 4 092 hektarů a zahrnují lesní pozemky na 52 katastrálních územích od Stodu až k Rokycanům. Historické lesní pozemky má Plzeň například také u Kokotských rybníků. Svojí rozlohou jsou plzeňské městské lesy pátým největším městským lesním majetkem v České republice a představují tak „rodinné stříbro“ města Plzně.
.jfif.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
