NP Šumava přijal stovky podnětů k návrhu nové zonace národního parku

Šumava - ilustrační foto. Foto: Richard Beneš

Více než sto podnětů k návrhu nové zonace dorazilo na Správu Národního parku Šumava od vlastníků pozemků na území Národního parku Šumava, návštěvníků, vědců i zapsaných spolků. Dalších 129 podnětů sesbíral ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený při osobních jednáních se zástupci šumavských obcí a dalšími členy Rady Národního parku Šumava.

„Uznávám, že to nebylo snadné, ale potvrzuji, že převážná většina návrhů byla rozumná a opodstatněná. Většinu připomínek zástupců obcí, přesně 80 procent, jsme vyřídili kladně a zapracovali do návrhu,“ vyjmenovává ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

„Nejčastějšími požadavky byly převody určitých pozemků z jedné zóny do druhé. Konkrétním případem je třeba hřbitov na Knížecích Pláních, kde na základě požadavku starostky Borových Lad, Jany Hrazánkové, byl tento hřbitov převeden do zóny kulturní krajiny. Podobné je to i s částí obce Borová Lada Nový Svět, kde jsme převedli některé pozemky ze zóny soustředěné péče do zóny kulturní krajiny,“ doplňuje.

Na druhou stranu Správa Národního parku nemohla akceptovat takové návrhy, jako například vytvoření koridoru pro lanovku Klápa – Hraničník přes jedny z nejhodnotnějších šumavských lesů. Nebo dokonce nevymezení zóny přírodní a přírodě blízké. „Důvodem nesouhlasu u těchto návrhů je jasná kolize s ochranou přírody v nejcennějších územích NP a zřetelný rozpor se zákonem o ochraně přírody,“ vysvětluje mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Dalších více než 100 podnětů k zonaci dorazilo od majitelů pozemků na území NP Šumava, obyvatel, zemědělců, spolků nebo vědců. „Nejčastěji žádali majitelé konkrétních pozemků o převod ze zóny soustředěné péče do zóny kulturní. Jednalo se o zahrady, o pozemky s rodinnými domy nebo pozemky, na kterých územní plán obce dovoluje nějaký druh stavby. Ve většině případů jsme vyhověli. Buď jsme tyto pozemky převedli do zóny kulturní krajiny, nebo jsme je zahrnuli do pozemků s arondací,“ říká Pavel Hubený. Majitelé nemovitostí tak nemusejí mít obavu, že by třeba nemohli opravovat své domy, nebo sekat zahradu. S pozemkem budou moci nakládat tak, jak jim povoluje územní plán obce a jak jsou doposud zvyklí.

„Řada vlastníků si svůj požadavek na zařazení do zóny kulturní krajiny vysvětlovala jako zelenou pro výstavbu, a tak i zhodnocení pozemku nad rámec toho, co umožňuje platný územní plán. V takových případech, kdy územní plán s pozemky jako stavebními nepočítá, nebo kde jsou na pozemcích vyvinuta společenstva důležitá pro ochranu biologické rozmanitosti, jsme požadavky, třeba i na žádost obcí, akceptovat nemohli,“ uvedl Hubený.

Další část připomínek, která přišla od některých vědců, či vědeckých institucí nebo spolků, požadovala zvětšení zóny přírodní na více než 53 procent. Správa Národního parku Šumava v tomto případě považuje za nezbytné s uvolněním přírodních procesů počkat na dobu, kdy budou příslušné ekosystémy, hlavně ty lesní, více strukturalizovány a kdy bude u nich nižší nebo žádné riziko vzniku velké gradace lýkožrouta smrkového.

„Pokud to shrneme, tak jsme obdrželi 236 připomínek. Jelikož jsme zohlednili většinu z nich, změnil se původní návrh zonace. Například zóna kulturní krajiny je větší o zhruba 300 hektarů a tvoří tak 1,2 procenta z celé plochy národního parku. Změnily se také rozlohy dalších zón,“ vyjmenovává Jan Dvořák. Zóna soustředěné péče po připomínkách zaujímá 46,6 procent národního parku, zóna přírodě blízká 24,6 procent a zóna přírodní se rozprostírá na 27,7 procentech území Národního parku Šumava. Upravený návrh bude 5. dubna projednávat Rada Národního parku Šumava.