Nesmíte se v tomto povolání litovat, říká Andronika Tarkošová, slovenská baletka DJKT

foto: DJKT

Minulý víkend měl v DJKT premiéru baleta Červený a černý o ambiciózním mladíkovi Julienu Sorelovi šplhajícím po společenském žebříčku. Jednu z hlavních rolí hraje Andronika Tarkošová: „Nesmíte se v tomto povolání litovat. Musíte jít dál a sami sebe stále překonávat, “ říká.

foto: DJKT

Od kolika let se zabýváte baletem?
Konkrétně baletem se zabývám od 10 let. Na tuhle dobu už je to pozdě. No, na tuhle dobu… dneska už je všechno rychlejší než dřív. Dneska se začíná ve 3 letech. Já jsem začínala dost pozdě.

Rozhodovala jste se, jestli přijmete tuto roli?
Ne, byla to jasná volba. Když jsem dělala souborový konkurz, tak jsem do toho chtěla dát všechno už na první zkoušce. Jak po taneční, tak i fyzické stránce. Všechno, aby tam bylo. Protože takové příležitosti nepřichází každý den.

Jak je vám vaše role sympatická? Ztotožňujete se s ní?
Je mi sympatická po její vnitřní stránce. City má uzavřené, ale zároveň dokáže hrozně milovat, tím se mi líbí. Ztotožňovat… ještě je brzo se s ní ztotožňovat. Po té lásce se s ní ztotožňuji.

Bylo těžké ztvárnit tuto roli?
V mladém věku představovat zralou ženu v nešťastném manželství, která zároveň ztratí hlavu v mileneckém vztahu, je těžké a je to pro mě velká výzva. Za rolí ale nevidím postavu z románu, ale reálnou ženu. V každé situaci se snažím představit, jak jí muselo být, co cítila… doufám, že podám co nejpřesvědčivější výkon. Možnost pracovat s Youri Vámosem je skvělá zkušenost, spolu se svou asistentkou Joyce Couco se nám poctivě věnují, abychom diváky přesvědčili, že opravdu žijeme životy svých postav.

Máte nějaký vzor?
Po taneční stránce?

Ano…
Když jsem byla malá, tak to byla ve Slovenském národním divadle Lucia Macíková. Když jsem odešla ze Slovenska, tak tady v DJKT to je Jarmilka Hruškociová, protože je to silná žena a líbí se mi její energie, kterou předává divákům a jakým způsobem tančí. Jako světový vzor mám Marianelu Núñez. Ta je taky perfektní. Dnešní době, jak jsou proslavené sociální sítě, tak se můžete dívat na všechny ty videa, můžete se rozplývat, jak je to krásné a v jejich podání hrozně jednoduché.

Co byste doporučila malým holčičkám, pokud chtějí začít s baletem? Váš kolega Pires Gaëtan řekl, že musí hodně trénovat. Co vy na to?
Já to řeknu takhle, když se pro to rozhodly, tak ať jdou tou cestou. Ať nemyslí na nic jiného. Jenom ať opravdu věnují život jen baletu a pak se sklízí ovoce. Hlavně, ať jsou silné! Silné, žádné lítostivé já. Všechno musí jít stranou. V baletu musíte být sami na sebe přísní a říct si, ne, teď není čas na to se litovat. Mám být silná a věřím, že pak bude vidět výsledek.

Je to velmi tvrdý sport, že?
No sport. Je pravda, že v této době se to blíží sportu. Mám pocit, že se všichni se předhánějí. Kdo víc utočí, kdo víc skočí. Já jsem typ člověka, kdo se dívá na hereckou stránku, na to, co předáte, nejen tím, jak švihnete nohou, jak vyskočíte, ale co tomu člověku předáte za emoci. A to v tom sportu nemáte, tam se jen skáče, utíká a podobně. Já nemám ráda, když se balet nazývá sportem. Nesmíte se v tomto povolání litovat. Musíte jít dál a sami sebe stále překonávat.

Autor: Zuzana Čadová