Jaro je pro ochránce přírody tradičně nejvytíženějším obdobím roku. Každý den řeší plzeňská záchranná stanice desítky případů zraněných nebo uvízlých mláďat. Civilizační nástrahy totiž na nezkušené tvory číhají doslova na každém kroku a bez lidské všímavosti a rychlého zásahu by většina z nich neměla šanci přežít.
„O tom, že to v našem lidském světě nemají volně žijící živočichové vůbec jednoduché, se přesvědčujeme čím dál častěji. Jarní sezóna je v plném proudu a prakticky každý den řešíme nějaké to mládě, které doplatilo na lidskou infrastrukturu nebo bezohlednost,“ popisuje aktuální situaci Karel Makoň, vedoucí Záchranné stanice živočichů (ZSŽ) Plzeň.
Díky perfektní spolupráci s veřejností se však v uplynulých dnech podařilo zachránit hned několik zvířecích životů.
Past pod oknem: Drozd v anglickém dvorci
První z dramatických příběhů se odehrál v Plzni na Slovanech naproti plaveckému bazénu. Do hluboké, zamřížované šachty sklepních oken (tzv. anglického dvorce) tam spadlo mládě drozda kvíčaly.
„Byla to obrovská náhoda. Mládě tam naštěstí nebylo dlouho. Kdyby ho ale nenašla paní se psem, která šla kolem a slyšela jeho zoufalé pískání ze šachty, asi by se ven samo už nikdy nedostalo," popsal Makoň
Nálezkyně okamžitě kontaktovala záchranáře, poslala přesnou lokaci i fotografii. V neděli večer 17. května, těsně před setměním, ochránci ptáče z pasti vysvobodili. „Vrátili jsme ho na lokalitě rodičům. Ti ho spolu s ostatními mláďaty bez problémů mimo hnízdo dokrmí a naučí létat,“ dodává s úlevou Makoň.
Rybářská nedbalost: Labutě na Borské přehradě
Další výjezd směřoval na Borskou přehradu, kde se teprve před nedávnem vylíhla rodina labutí. Už 19. května však museli záchranáři jedno z deseti malých labutí nuceně odchytit. Důvod byl alarmující – zvíře mělo v krku zaseklý rybářský háček i s návazcem.
„Opět si toho všimli všímaví lidé, kteří místní labutí pár dobře znají. Byla to shoda náhod, jeden telefonát, perfektní spolupráce a podařilo se,“ chválí reakci veřejnosti Makoň.
Zásah byl naštěstí rychlý a úspěšný. „Po ošetření na místě jsme mládě okamžitě vrátili rodičům. Háček s návazcem byl naštěstí zaseknutý jen vně krku v kůži, takže nedošlo k vážnějšímu vnitřnímu zranění,“ doplňuje šéf stanice.
Planý poplach u „pískajících kuliček“
O hnízdění kalousů ušatých na borovici u dětského pískoviště v Lábkově ulici č. 14 na Skvrňanech záchranáři věděli. V úterý 19. května ale na jejich linku zavolala děvčata z Odborné školy cukrářské, že jedno z mláďat sedí v koruně sousedního šeříku, divně se naparuje a vypadá zraněné.
„Nedalo nám to s kolegou Karlem Radou a vyrazili jsme na místo situaci prověřit,“ vypráví Makoň. Nakonec se ukázalo, že šlo o přirozené chování mladých sov. „Naštěstí se jednalo o planý poplach. Po kontrole dvou pískajících a zobákem klapajících kuliček jsme jim dali alespoň identifikační ornitologické kroužky a vrátili je zpět do koruny šeříku, kde na ně na sousedním stromě čekala sice nervózní, ale zdravá máma.“
Největší nepřítel? Lidská bezohlednost
Zatímco v předchozích případech lidé pomáhali, na Sokolovské ulici narazili ochránci přírody na odvrácenou tvář lidské povahy. Mladý muž tam na svém parapetu natočil pár poštolek obecných, které si u něj založily hnízdo. Radost z přírody v těsné blízkosti však kazí chování souseda.
„Proč sousedovi kouřícímu na balkoně ptáci tak moc vadí, jsem opravdu nepochopil,“ kroutí nevěřícně hlavou Karel Makoň nad videozáznamem, který má stanice k dispozici. „Inu, lidská hloupost, neznalost a bezohlednost je čím dál častější problém, se kterým se v rámci ochrany přírody potýkáme. Právě nedostatek tolerance je často pro zvířata tou největší nebezpečnou nástrahou.“
Záchranáři proto znovu apelují na veřejnost: buďme k divokým sousedům ve městech ohleduplní. Často stačí jen trocha tolerance nebo jeden včasný telefonát, který dokáže zachránit život.






