Nejméně viníků dopravních nehod ujede z místa činu v Plzeňském kraji

Ilustrační foto: Policie ČR

Od každé šesté dopravní nehody v České republice ujede její viník. Loni se tak stalo v případě 17 872 nehod na českých silnicích. Potěšujícím faktem v této smutné statistice je, že v Plzeňském kraji odjelo od nehod nejméně viníků ze všech českých regionů. Přesně se jednalo o 12,5 procenta viníků dopravních nehod, kteří hned po činu zmizeli. Nejhorší situace byla naopak v sousedním Jihočeském kraji, kde v roce 2018 z místa nehody ujelo 21,4 procenta jejích viníků.

Celkem se v loňském roce stalo 104 764 dopravních nehod. Drtivá většina těch, od kterých odjel jejich viník byla jen s hmotnou škodou. V deseti případech však došlo také k úmrtí, což představuje meziroční nárůst o tři mrtvé osoby. Viníci ovšem také neváhali odjet od nehod, při nichž se těžce zranilo 45 osob a dalších 614 se zranilo lehce.

„V průměru každý týden odjel viník od nehody s vážnými nebo fatálními následky na životech a zdraví. V roce 2018 bylo v noci usmrceno 58 chodců, v šesti případech viník od nehody ujel. K dalším obětem patřili dva nepřipoutaní řidiči motorových vozidel, jeden cyklista bez přilby a jeden motocyklista,“ upozorňuje na nebezpečnou bilanci Tomáš Neřold, vedoucí Besipu.

Naskýtá se otázka, proč viníci nehod ujíždějí? V mnoha případech, zejména u méně závažných nehod, mohou viníci primárně řešit ztrátu bonusu z povinného ručení. „V rámci hloubkové analýzy dopravních nehod se psychologové vyšetřovacího týmu často setkávají s akutní reakcí na stres. Ta je poměrně běžnou reakcí na emočně náročnou situaci. Příznaky se dostavují během několika minut a odeznívají v rámci několika hodin až tří dnů,“ říká expertka Kateřina Bucsuházy.

Akutní reakce na stres je specifická zúženým polem vědomí, sníženou pozorností, omezenou kognitivní schopností a dezorientací. Ze somatických projevů je často přítomno nadměrné pocení, nevolnost, tachykardie, svalový tonus a další jevy typické pro panickou úzkost. Zážitek z dopravní nehody představuje pro všechny zúčastněné stres a v mnohých případech je silným zážitkem způsobujícím šok. Jedince může ovlivnit natolik, že například i jinak zodpovědný řidič v důsledku šokové reakce z místa nehody odjede. Může dojít ale například i k tomu, že účastník nehody v důsledku šoku celou situaci popře.

Viníci nehod by si však měli uvědomit, že je jejich primární povinností poskytnout první pomoc účastníkům dopravních nehod, v řadě případů tak mohou zachránit lidský život a zásadně zmírnit následky zranění.

V Karlovarském kraji byl loni zaznamenán vůbec nejvyšší meziroční nárůst nehod, kdy viník od havárie ujel. Tento nárůst činil 16 procent nehod. Nejvíce usmrcených osob, kdy viník z místa nehody ujel, bylo v roce 2018 evidováno v Olomouckém kraji (4), další tři osoby přišly o život ve Středočeském, dvě v Pardubickém a jedna osoba v Jihomoravském kraji. Nejvíce těžce zraněných osob, kdy viník z místa nehody ujel, bylo loni evidováno Praze.

Na postihy za ujetí od dopravní nehody pamatuje také legislativa. Mimo finanční sankce a možné udělení zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení vozidel se 7 bodů v bodovém hodnocení řidičů eviduje za neprodlené nezastavení vozidla a nedovolené opuštění místa dopravní nehody, případně neprodlené nevracení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody.