Ministr Chovanec: Nechceme, aby se lidé báli jít večer ven

Ministr vnitra Milan Chovanec a ředitel policie ČR Tomáš Tuhý

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec navštíví dnes problematické lokality v Plzeňském kraji. Jeho návštěva souvisí se vznikem pracovní skupiny, která má bezpečnostní situaci v těchto lokalitách řešit. Jak sám říká – nemůžeme dopustit, aby se lidé báli jít večer ven.

Zná to každý Plzeňák. Nepořádek kolem ubytoven, výjezdy policistů ke rvačkám, krádežím, k rušení nočního klidu atd. Kde se zvyšují počty zahraničních zaměstnanců, tam se situace zhoršuje. Pane ministře, koncem ledna jste dal pokyn ke vzniku pracovní skupiny, která má tuto situaci zmapovat na Plzeňsku a zároveň v Kvasinách (sídlo závodu Škody). Na hodnocení je samozřejmě ještě brzy, ale první poznatky už jistě máte? 

Ano a kontroly nám potvrzují oprávněnost vzniku pracovní skupiny. V Plzni dnes bydlí a žije více než 22 tisíc cizinců a nárůst za rok je téměř  500 osob. Jen v  okolí Borských polí, kde jich žije nejvíce, došlo v loňském roce k 50 procentnímu nárůstu počtu přestupků spáchaných cizinci  (v Kvasinách dokonce o 419 procent). Trestná činnost narůstá i v centru města, např. na Americké. Často slýchám, že se tady lidé necítí bezpečně. Recept je zřejmý. Zvýšená pochůzková činnost policistů a strážníků i jejich lepší spolupráce.  Samo o sobě to ale nestačí. Kontrolní činnost nemůže být jenom na policii. Každý, kdo  zaměstnává cizince, je  musí   nahlásit  úřadu práce. Cizinec musí mít povolení k pobytu a k zaměstnání, musí platit daně, zaměstnavatel za něj musí platit odvody, pravidla určuje i živnostenský zákon atd.  Proto jsme vedle zástupců měst a krajů přizvali do pracovní skupiny i zástupce resortu ministerstva financí, práce a sociálních věcí, průmyslu a další.

jednání pracovní skupiny
jednání pracovní skupiny

Škarohlíd možná namítne – zase už se drobí zodpovědnost? 

Tak to rozhodně není. Můžeme, a také to děláme, honit lumpy či cizince s padělanými doklady. Ale důsledné administrativní kontroly u zaměstnavatelů a v pracovních agenturách by mnoha problémům s rostoucí kriminalitou předešly. Dokladem je drobný a určitě ne ojedinělý příklad. Při nedávné razii v ubytovně na Plzeňsku zadržela policie dva cizince bez povolení k pobytu. Kdo kontroloval jejich doklady,  než mu dal klíče od pokoje? Je to řečnická otázka, ale jasně ukazuje na problém. Na pracovním trhu lidi chybějí a zaměstnavatelé mají o cizince, zejména z Ukrajiny, stále větší zájem.  V roce 2015 požádalo o zaměstnanecké a modré karty 4 800 osob, v loňském roce už to bylo téměř 9 400. Pro rok 2017 předpokládáme dvojnásobné navýšení – na 18 tisíc. Cílem pracovní skupiny je proto nejen zmapovat stav, ale hlavně připravit soubor opatření tak, aby je šlo aplikovat na území celé ČR.  Počítám, že půjde o tři okruhy, zmíněnou operativní činnost, střednědobá opatření,  kde nebude potřeba změny zákonů a třetí okruh s legislativními změnami. To se zřejmě bude týkat zejména agentur a provozovatelů ubytoven, kteří jsou často propojeni.

O tom se však už hovoří dlouho a nic se neděje. Ubytovny rostou jako houby po dešti, a to včetně těch nelegálních. Existuje vůbec řešení?  

Jednoduché nikoliv, ale postupné nápravě musíme věřit. V ubytovnách např. platí zdánlivá banalita. Stejně jako majitelé hotelů musí hlásit každého ubytovaného a platit za něj obcím poplatek.  Při kontrolách však policisté či strážníci často složitě hledají správce, nebo tam má dohled někdo ze zahraničních zaměstnanců. Seznamy ubytovaných jsou neúplné,  a pokud nejde o zásah proti konkrétnímu podezřelému, kontrolují vlastně jen toho, kdo je ochotný se nechat zkontrolovat. Ťukají na dveře a čekají, zda někdo otevře. To není nadsázka. Povinnost zřídit trvalou službu domovníka či recepčního by jistě pomohla. U velkých ubytoven bych se nezdráhal ani zákonné povinnosti zajistit bezpečnostní službu. Bude to stát peníze, ale byznys s ubytováním  jistě není ztrátový.

Nedávno jste uvedl, že je nezbytná debata se zaměstnavateli, kteří by měli přijmout část společenské zodpovědnosti za své zaměstnance. Je to jejich „vizitka“.  Hlavně ze strany Hospodářské komory však zazněla odmítavá reakce. Údajně tím chcete zamezit dalšímu zaměstnávání cizinců, které náš pracovní trh naléhavě potřebuje?  

V žádném případě nechceme komplikovat zaměstnávání cizinců. Když  jsem hovořil o vizitce,  měl  jsem na mysli praktické zkušenosti. Na severním Plzeňsku jsme v jedné z firem našli pracovníka bez právoplatného pracovního povolení i bez povolení k pobytu. Jsem přesvědčen, že slušný podnikatel, kterému záleží na jeho pověsti, chce vědět, kdo se pohybuje v jeho dílně či fabrice. Byť třeba zaměstnává přes agenturu a přenáší na ní faktickou zodpovědnost. Zkontrolovat agenturou dodané podklady je nejen jeho společenská zodpovědnost, ale hlavně prestiž. Na území České republiky je téměř tři tisíce pracovních agentur. U Asociace poskytovatelů personálních služeb je však registrovaných, a tudíž garantujících dodržování zákonů a legislativy, pouze pětadvacet. Z dostupných zdrojů Asociace vyplývá, že podíl jejích členů na trhu je zhruba 50 procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí připouští, že objem černého trhu při zaměstnávání se pohybuje kolem částky 6 miliard, což ve státní pokladně znamená mínus 2 miliardy korun.