Nebílovy – perla baroka se vylupuje

zámek Nebílovy

Sezóna na státních hradech a zámcích pomalu končí. Na prohlídku chodí už spíš jen fajnšmekři, kteří si chtějí krásu památky vychutnat v klidu. Ubývá také doprovodných kulturních akcí. Jednou z posledních, která se v noblesních palácových prostorách konala tuto sobotu v tanečním sále nebílovského zámku na jižním Plzeňsku, byl koncert komorního orchestru Consortium musicum vedený Vítem Aschenbrennerem. Na programu byla hudba pozapomenutých autorů 1.pol.18.století – tedy jako stvořená pro nebílovskou baroknplzen_cz_Nebílovyí rezidenci.

Návštěvnicky pořád ještě opomíjenou perlu barokní architektury – zámek Nebílovy – si jako svůj výletní cíl letos vybralo asi o polovinu návštěvníků více než vloni. Sedm tisíc milovníků památek lákal především restaurovaný taneční sál. Nástěnné a nástropní malby, vytvořené před 230 lety malířem Antonínem Tuvorou, prošly za poslední dva roky náročnou péčí restaurátorů a poprvé na jaře se zaskvěly po létech v plné kráse. Více než 400 m2 maleb bylo dlouhou dobu ve zcela dezolátním stavu.

„Objekt zámku užívalo JZD, hospodářská činnost se zde provozovala i za posledních šlechtických majitelů Valdštejnů“, vysvětluje kastelán Milan Fiala. Na konci 60. let. 20.stol. byla nástropní malba po částech sejmuta, neboť zde hrozilo nebezpečí zřícení klenby. Finanční prostředky na obnovu se „našly“ ale až po více něž čtyřiceti letech.

„O to více nás těší, že se restaurování podařilo; záchrana to byla pět minut už po dvanácté. Práce byly navíc odvedené v prvotřídní kvalitě a v termínu“ , dodává Fiala. Za pravdu mu dává skutečnost, že akad. malířka a restaurátorka Karine Artouni, která byla vedoucí týmu restaurátorů, získala za svou práci pro Nebílovy v rámci předávání prestižní ceny Patrimonium pro futuro Zvláštní cenu generální ředitelky Národního památkového ústavu za rok 2013 v oboru restaurování.
Kastelán si chválí i velmi dobrou spolupráci s obcí. Díky dotacím provedla letos obec Nebílovy kompletní rekonstrukci parkoviště i cest před zámkem, které byly dlouhou dobu ostudou vsi i zámku. Dnes je žulovými kostkami vydlážděný nástupní prostor dáván památkáři za příklad a následování hodný vzor a rovněž návštěvníci kvitují s povděkem, že se už netrmácí do objektu po vydroleném asfaltu.
V současné době správa zámku zpracovává ve spolupráci s architekty projekt obnovy schodišťové lodžie v zadní budově rezidence. „Rádi bychom pokračovali v obnově a restaurování dalších částí objektu, ale to až podle financí. Letos ale ještě dojde třeba na zpevnění zbytků zdí na nádvoří zámku, aby nedošlo k případnému ohrožení návštěvníků a konečně se také pustíme i do záchrany a postupné obnovy barokních ohradních zdí – trochu tak splatíme „dluh“ obci“, uzavírá kastelán zámku Milan Fiala.