Na ZČU v Plzni se testují speciální parkovací senzory

foto: ZČU

Chytrých řešení v životě měst a jejich občanů přibývá. Západočeská univerzita zavádí v rámci svého rozbíhajícího se projektu Smart Campus technologie, které studentům a zaměstnancům například zjednoduší parkování a zajistí hospodárnější osvětlení. Zároveň chce ZČU nabídnout kampus jako místo, kde mohou firmy a města chytré technologie a jejich propojení testovat.  

foto: ZČU

První oblast, v níž univerzita začala fungovat jako „živá laboratoř“, je chytré parkování. „Domluvili jsme se už s některými dodavateli, že budeme testovat jejich systémy, které pak integrujeme dohromady,“ popisuje Petr Kašpar z FEL s tím, že systémů chytrého parkování je mnoho – od indukčních smyček přes kamerové systémy až po ty, které využívající senzory geomagnetického pole, přičemž každý má své výhody a nevýhody. Prvních deset parkovacích senzorů bylo na parkoviště před FEL nainstalováno koncem srpna. „Jde o kompaktní a programovatelné jednotky vybavené elektronikou, která detekuje obsazenost daného místa, ale také další provozní údaje, mimo jiné stav vložené baterie. Rádiová část jednotky vysílá informaci o změně, tedy zda auto právě na místo přijelo, či z něj odjelo. Senzor je zapuštěn do země a může být zakryt příslušným povrchem tak, aby nenarušoval celistvost plochy. Vložená baterie má garantovanou životnost 5 let,“ říká Petr Hudák, ředitel úseku Obchod z ČD – Telematiky.

„Jsem velmi rád, že v rámci projektu Smart Campus máme možnost testovat v praxi nové technologie, které směřují do budoucnosti. Zaměstnanci a hlavně studenti se s nimi mohou seznámit a mohou spolupracovat na jejich dalším vývoji. Spolupracujícím společnostem patří dík za to, že přispívají k popularizaci technického vzdělávání a zpřístupnění těchto progresivních technologií široké veřejnosti,“ konstatuje proděkan Fakulty elektrotechnické Jiří Hammerbauer.

Přibývat budou postupně další parkovací systémy, fungující na různých principech. Výstup pro řidiče bude jeden a způsob předání by měl podle Petra Kašpara odpovídat technologickému vývoji. „V dnešní době, kdy moderní auta mají v palubních systémech počítače, můžeme informovat řidiče pomocí aplikace, která mu sdělí, kde přesně volné parkovací místo je, a navede ho k němu,“ přibližuje Petr Kašpar.

Parkovací senzory jsou prvním viditelným výstupem projektu Smart Campus, nutné úvodní kroky už vědci podnikli v dubnu loňského roku. Byla nainstalována sít pro internet věcí LoRaWAN, která v kampusu dokáže z různých míst sbírat data, a ve spolupráci s Technologickým centrem Písek byl vytvořen cloudový systém, tedy úložiště pro příjem, ukládání a zpracování dat z různých zdrojů. Nad tímto cloudovým systémem vznikne nástroj, který data otevře. „Některá data budou veřejná, některá budou určena pouze určeným skupinám uživatelů. V každém případě poskytnou řadu možností a očekáváme, že studenti, projektové týmy nebo pedagogové s jejich využitím začnou vyvíjet vlastní aplikace,“ plánuje Petr Kašpar.

Jedním z nedávných výstupů projektu Smart Campus je vývojová platforma pro internet věcí KET Cube, vyvinutá týmem z katedry technologií a měření (KET) Fakulty elektrotechnické. „Jedná se o otevřenou platformu, na níž je možné vyvíjet nová řešení nejen pro internet věcí. Naším cílem je, aby vznikla komunita, která bude tuto platformu ve svých projektech využívat,“ popisuje záměr týmu Petr Kašpar.

Další oblast, kde chtějí odborníci ze ZČU testovat smart technologie, je osvětlení. Zatímco dnes se lampy v kampusu spínají centrálně, v budoucnu by samy regulovaly svícení a jeho intenzitu podle aktuálního osvětlení a podle pohybu osob v okolí.  Sloupy s osvětlením by byly pod stálým napětím, čímž by zároveň vznikla nová infrastruktura, která umožní rozšířit wi-fi na venkovní prostranství v kampusu, osadit sloupy centrální jednotkou pro chytré parkovací senzory nebo jinými typy senzorů, které budou měřit například různé parametry ovzduší.