Na Roudné byla odhalena připomínka osady Amerika

foto: V. Čermák

Okolí Pramenů na Roudné zvelebují místní již několik let. Loni s podporou spolku Pěstuj prostor a díky daru pivovaru Gambrinus zapojili do jeho rozvoje i sochaře Kurta Gebauera. Společně upravili koryto pramenů a vytvořili připomínku osady Amerika, která zde v minulosti stávala.

Roudná, někdy nazývaná „matka Plzně“ původně obec Malice ( dodnes jedna z ulic má název Malická), je jedinečná plzeňská čtvrť, a to nejen díky svému koloritu, atmosféře, ale i díky jejím obyvatelům a jejich příběhů i sousedských vztahů. Dnes už málo kdo ví, že jen o něco málo dál, asi 2 km vzdušnou čarou z náměstí Republiky, v blízkosti kostela u Všech svatých existovala do 70. let minulého století osada Amerika s pověstnými Prameny. Původní historický název osady byl Hrádek, poději pak pro svou tehdy ještě vnímanou značnou vzdálenost od centra města byla nazvána Amerikou. Jsou známé i některé další teorie vzniku tohoto názvu. „Toto místo je v historii Plzně velmi významné – v minulosti prostřednictvím unikátního gravitačního vodovodu zásobovalo pitnou vodou centrum města. Na počátku 20. století tuto funkci ztratilo, vodu z Pramenů však i nadále využívali obyvatelé přilehlé osady Amerika,“ řekla Silvie Hašlová ze spolku Pěstuj prostor, který místním se zvelebováním Pramenů v poslední době pomáhá.

foto: V. Čermák

Osada byla také postižena bombardováním za 2. světové války, i když z 21 domů a statků bylo po dvou náletech, naposledy v roce 1945, zničeno 5 domů, osada existovala dál.a zcela zanikla až při zahájení výstavby nové fakultní nemocnice na Lochotíně koncem 70.let.

„Další rozvoj okolí studánek zvolili Plzeňané ze tří plzeňských projektů prostřednictvím hlasování v Gambrinus tramvaji. Pivovar Gambrinus tak na něj věnoval 100 000 Kč. Po skončení hlasování spolek Pěstuj prostor uspořádal setkání s aktivními Roudeňany, ze kterého vzešly podněty na to, co by mohlo u Pramenů vzniknout. Z řady zajímavých nápadů byly pro loňskou realizaci vybrány drobné úpravy koryta pramenů a vytvoření umělecké připomínky zaniklé osady Amerika. Ve spolupráci se studenty Katedry výtvarné výchovy a kultury FPE ZČU vznikla minibrožura s ilustrovanými pověstmi od Pramenů,“ dodala Hašlová.

Oficiální odhalení uměleckého díla „Amerika“ a křest brožury v rámci akce nazvané Objevení (se) Ameriky provedli hosté spolu se sochařem Kurtem Gebauerem a předsedou spolku Pěstuj prostor Markem Sivákem. Dílo tvoří velké kameny s dřevěnými trámy připomínajícími štíty domů, které zde stávaly.

Celou akci doprovodil velmi zajímavý program. Roudenskou poezii, a to i o Americe, přednesla nestárnoucí rodačka Hana Gerzanicová, která dlouhá léta žila v Austrálii a získala mimo jiné i řadu ocenění za poezii. Netradiční operu předvedli pěvci skupiny Site-specific opera Tomáš Votava, který byl současně i moderátorem odpoledne, a dálší externí členové Divadla J.K. Tyla Anna Moriová a Daniel Matoušek. Úspěch měl i koncert plzeňského hudebníka Jirky Muchy.

foto: V. Čermák

Zajímavé byly i vzpomínky pamětníků a roudenských rodáků, například Josefa Kabáta, který je i členem dobrovolnické skupiny „Aktivisté v areálu kostela a hřbitova Všech svatých“, který vznikl už v 70. letech.

Velice zaujalo také vystoupení rodáka a obyvatele osady Amerika, Václava Valenty (ročník 1935, 84 let ), který ještě aktivně pracuje v malé pamětnické skupině „Američané“. Jednotlivé generace jeho rodiny zde žily na statku od roku 1790. Smutná byla jeho vzpomínka na tři rodiny, jejichž domy byly po posledním náletu v dubnu 1945 totálně zničeny. „Když vyšly po náletu z krytu, zjistili, že nemají vůbec nic, jen to oblečení, co měli na sobě,“ řekl Václav Valenta, který přinesl i celou řadu zajímavých materiálů a fotografií. Jeho skvělá kondice a vitalita jsou rovněž nepřehlédnutelné.

Více fotek najdete v galerii.

This slideshow requires JavaScript.