Podle mluvčího ČSÚ Jana Cieslara měl Plzeňský kraj nejmenší meziroční nárůst počtu zemřelých ze všech 14 krajů, za ním byla s 12 procenty Praha. Relativně vzrostla úmrtnost nejvíce, o 24 procent, ve Zlínském kraji.
Podle statistiků loňské počty ovlivnila nákaza nemocí covid-19. Zatímco jarní fáze epidemie se od průměru minulých let tolik nelišila, podzimní druhá vlna koronaviru už se na úmrtnosti hodně projevovala. Počty zemřelých se začaly hodně zvedat od 41. týdne (mezi 5. až 11. říjnem). "Od tohoto týdne do konce roku to bylo celkem 2123 zemřelých a podíl na celkovém počtu zemřelých je přes 30,1 procenta," uvedla Hamouzová.
Lidí starších 75 let v kraji za rok zemřelo 4266, z toho od 41. týdne do konce roku to bylo 1351, což bylo téměř 32 procent z celého roku.
V celé ČR loni zemřelo přes 129.100 lidí, meziročně o 15 procent více. "Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná," řekl dnes předseda ČSÚ Marek Rojíček. V tomto století se podle něj meziroční změny dosud pohybovaly od minus čtyř do plus pěti procent. Nejvíce se loni umíralo v listopadu a nárůst počtu úmrtí postihl nejvýrazněji věkovou kategorii 75 až 84letých a více muže než ženy.
"První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o jeden rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Nepříznivá epidemická situace v roce 2020 se tak projevila více u mužů," uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
čtk
