Marcela Krejsová: Podnikatelům pomůžeme zakázkami a turismem

Plzeňský kraj přijde kvůli korona krizi až o miliardu korun. S ohledem na to již hejtmanství začalo hledat úspory. Podle ekonomické náměstkyně hejtmana Marcely Krejsové (ODS) je ale už nyní jisté, že se výpadek nedotkne zdravotnictví a sociálních služeb. Podnikatelům chce pak kraj pomoci zachováním zakázek, dotačních titulů a podporou turismu.

„Plzeňský kraj již musel snížit příjmovou část rozpočtu a reagovat tak na výpadek daňových příjmů z rozpočtového určení daní. K 30. červnu 2020 reálný propad příjmů představuje částku 415,7 milionu korun,“ říká Marcela Krejsová.

Krajští radní již rozhodli, že se všechny rozpočtové oblasti letos mají připravit na snížení výdajů o deset procent. Návrhy na úspory budou vyhodnoceny v srpnu.

„Výjimkou jsou zdravotnictví a sociální služby. Zajištění dostupné zdravotní péče a sociálních služeb pro občany patří mezi oblasti, na kterých nemůžeme šetřit,“ dodává náměstkyně.

Zakázky a turismus podpoří podnikatele

Podnikatelům chce pak kraj pomoci především zachováním investic a dotačních titulů, které byly vyhodnoceny a schváleny v prvním pololetí letošního roku. A také cestovním ruchem.

„Zajistíme tím práci firmám a jejich zaměstnancům. V oblasti služeb cílíme na propagaci turismu, ať kulturního, sportovního či gastronomického, abychom přilákali do Plzeňského kraje co nejvíce turistů a tím podpořili podnikatele poskytující služby,“ uvádí náměstkyně.

Díky dobrému hospodaření kraje, za které je Marcela Krejsová zodpovědná, bylo možné dosavadní propad v příjmech vyrovnat použitím disponibilních zůstatků na účtech ke konci 2019 a snížením rezervy na nepředvídatelné výdaje.

Kraje doplácí na státní opatření

Na kraj nyní navíc dopadají kompenzační opatření, která schválila vláda ve prospěch OSVČ, malých s.r.o. nebo takzvaný kurzarbeit. Ta jsou totiž financována z daně ze závislé činnosti. O tyto zdroje pak přicházejí právě obce a kraje, které tím na vládní opatření přispívají. O další peníze kraje přijdou v rozpočtovém určení daní, protože vláda odložila povinnost podávat daňové přiznání, platit zálohové daně či platbu daně za rok 2019.

Poslanci sice uznali zásah do veřejných financí a odhlasovali jednorázovou kompenzaci propadu příjmů obcí ve výši 1 200 korun na trvale hlášeného obyvatele každé obce či města.

„Nerozhodli však o přiznání srovnatelné kompenzace pro kraje, ačkoliv jde o stejný zásah do stejného zákona. V důsledku všech opatření tedy nyní kraj inkasuje pouze část DPH, která na pokrytí všech zákonných povinností a činností kraje nestačí,“ uzavírá Krejsová.