Marcela Krejsová (ODS): Živnostníci nejsou zloději, stát by si jich měl vážit

Marcela Krejsová

O ekonomiku, investice a majetek Plzeňského kraje se stará náměstkyně hejtmana Marcela Krejsová (ODS). Zajímalo nás, co ji do politiky přivedlo, a jak se kraji daří v době, kdy vláda hovoří o škrtech, které se mohou dotknout i regionů.

Paní náměstkyně, hodně rozhovorů s vámi začíná dotazy na rozpočet. Vezměme to z opačného konce. Co vás do politiky přivedlo?

„Vždy jsem se snažila být apolitická. Nechtěla jsem být ani v pionýru. Místo toho jsem si zamilovala folklor. V době socialismu pro mě byl malým ostrůvkem demokracie, úplně novým světem a společenstvím lidí, kteří respektovali demokratická pravidla a vždy chtěli dosáhnout nejlepšího výsledku. Nakonec to byl právě folklor, který mne dovedl do politiky.“

Proto, abyste folklor podpořila?

„V podstatě ano. Nejen folklor, ale kulturu jako celek. Stát ji dříve téměř nepodporoval. Nechtěla jsem jen nadávat a rozhazovat rukama. Proto jsem se rozhodla, že vstoupím do politiky a začnu aktivně něco dělat proto, aby se to změnilo. A tak vlastně začala moje politická kariéra.

Často se říká, že to ženy mají v politice těžké. Je to tak?“

„Těší mě, že jsem uspěla v chlapském světě, ale osobně to neřeším. Beru to tak, jak to je. Celkově jsem proti kvótám, které považuji za přiznání, že jsou ženy slabší a potřebují chránit. O tom to ale v politice není. Rozhodující jsou znalosti, schopnosti a zkušenosti, ne pohlaví. Alespoň v ODS to tak funguje.“

V březnu jste absolvovala úspěšné jednání s ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD). Ten kraji přislíbil 480 milionů na stavbu nové budovy Západočeské galerie v Plzni. Podaří se ji postavit?

„Věřím, že ano. Pan ministr slíbil, že navrhne do rozpočtu ministerstva kultury částku v celkové výši 480 milionů rozloženou do tří let. O nové galerijní budově se hovořilo už před válkou, kdy bylo vytipováno místo a zpracována studie. Veškeré snahy ale přerušila válka a poté rok 1948. Stavba galerijní budovy je rok od roku akutnější. Plzeňský kraj má velice hodnotné sbírky umění. Bohužel ale nemá vhodný depozitář, kde by je mohl mít uložené, ani vhodné prostory, kde by mohla být prezentována stálá expozice. V ideálním případě bychom se nové budovy mohli dočkat za pět let.“

Střežíte kasu kraje, který je ve skvělé finanční kondici. Platí to stále?

„Jsme jediným nezadluženým krajem v zemi. V době ekonomického růstu je ale nutné investovat. Proto jsme kvůli předfinancování projektů, které jsou dotované z Evropské unie, připravili úvěrový rámec ve výši 1,5 miliardy. To znamená, že se na krátkou dobu zadlužíme, ale půjčíme si jen takovou část peněz, kterou nám pak Brusel vrátí. Takové dočasné zadlužení se nám jednoznačně vyplatí.“

Na jaké projekty půjde nejvíce těchto peněz?

„Finančně nejnáročnější jsou silniční stavby. Úvěr využijeme například na předfinancování tolik potřebného západního okruhu Plzně. K investicím ale přistupujeme maximálně zodpovědně. Žádná čísla nikdy nerostou donekonečna. Třeba v Německu už začíná recese. Na to si dáváme velký pozor.

ODS kritizuje vládu za to, že projídá budoucnost. Kabinet Andreje Babiše přišel s řadou slev a benefitů. Teď hledá úspory, což se může dotknout i krajů. Hovořilo se například o tom, že vláda škrtne tři miliardy, které krajům posílá na regionální železniční dopravu.

„V době ekonomické stagnace by to byl citelný výpadek. U regionální železnice k němu zřejmě nedojde. Větší riziko vidím v příspěvku ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který se u Plzeňského kraje pohybuje mezi 250 až 300 miliony ročně. Financujeme z něho opravy silnic druhé a třetí třídy. Vláda by měla při zavádění slev koukat na to, jak jsou tyto slevy udržitelné, a kde na ně vezme peníze.“

Nepopulární bylo i zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Řada hospod a prodejen v malých obcích kvůli neúnosné byrokracii a větší finanční zátěži skončila.

„Je pravda, že se výběr daní zlepšil. Hlavním důvodem ale byla rostoucí ekonomika, nikoliv EET. Považuji za absurdní, že drobní živnostníci byli označeni za zloděje. Jedná se o lidi, kteří od státu nic nechtějí, nemají nárok na penzi nebo dovolenou, a starají se sami o sebe nebo o své zaměstnance. Takovou šikanu si tito lidé od státu rozhodně nezaslouží.“