Linka bezpečí denně pomůže 500 klientům, dalších tisíc se nedovolá

Vedení Linky bezpečí prezentovalo v Plzni svoji činnost. Foto: Richard Beneš

Denně se dovolá na Linku bezpečí s prosbou o pomoc 400 až 500 dětí z celé republiky. Dalších tisíc dětí a mladistvých se na ni z kapacitních důvodů ten samý den nedovolá. Jen v loňském roce Linka bezpečí přijala 167 264 volajících. Kolem 8000 jich bylo z Plzeňského kraje, dalších 5000 volalo z Karlovarského kraje. Za 25 let činnosti linka přijala přes 10,5 milionu volání. Linka bezpečí letos zahájila osvětovou kampaň v šesti krajích. Jejím cílem je získat finanční prostředky na zvýšení kapacit a umožnit tak dovolat se každému, kdo pomoc potřebuje.

„Linka bezpečí na čísle 116 111 je největší a nejdéle fungující celostátní krizová linka pro děti a mladistvé do 26 let. Volajícím z celé České republiky je dostupná zdarma, její nepřetržitý provoz zajišťuje na sto odborníků. Každou směnu řeší problémy volajících sedm odborníků. Průměrná délka jednoho hovoru s klientem je 20 minut,“ řekla Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí.

Za léta působení se odborníci Linky bezpečí setkávají především s trvalými tématy, jako jsou trápení v důsledku problémů v rodině, například kvůli rozvodu rodičů, vztahy ve škole a s vrstevníky řeší 28 procent volajících, osobní témata a psychické potíže má 29 procent klientů linky. Dotazy ohledně sexuálního zrání má 18 procent volajících. Výjimkou ale nejsou ani případy týrání a myšlenky na sebevraždu.

„S příchodem mobilních telefonů a nových technologií se Linka bezpečí musela vypořádat i se vzrůstajícím trendem v oblasti šikany a kyberšikany. Problémy šikany tvoří jedenáct procent ze všech témat, která děti s Linkou bezpečí probírají, ať už telefonicky, nebo prostřednictvím e-mailu či chatu,“ uvádí vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková. Pokud děti nebo mladiství nechtějí přímo hovořit s odborníkem na lince, mohou své problémy napsat do mailu nebo do chatu. Typickým volajícím na Linku bezpečí je dívka ve věku 13 až 15 let. Děvčata řeší nejčastěji rodinné a partnerské vztahy, chlapci šikanu, vrstevnické vztahy a vztahy s kamarády.

„Srovnáme-li současnou situaci s obdobím před deseti lety, jsou dnešní děti mnohem zranitelnější. Míra frustrační tolerance je znatelně nižší než u předchozí generace. Děti hůř zvládají stresové a méně závažné situace a jsou více podrážděné. A co je alarmující, ještě před deseti lety bylo i pro nás celkem neznámým pojmem sebepoškozování, které je bohužel doslova fenoménem posledních let,“ říká Kateřina Lišková. Za rok 2018 Linka bezpečí intervenovala v rámci svých služeb v 73 případech ve prospěch dětí. Jednalo se o intervence u složek integrovaného záchranného systému, orgánů sociálněprávní ochrany dětí a toxikologického informačního střediska.

Pokud pracovníci linky vyhodnotí, že v některých případech jde o životy volajících, mohou využít ve spolupráci s policisty jejich mobilní telefon k určení polohy. Řešili už i případ, kdy volajícího zachránili přes IP adresu.

Foto: Richard Beneš

Vedle své činnosti Linka bezpečí provozuje ještě Rodičovskou linku nabízející krizovou pomoc a rodinné poradenství pro rodiče a ostatní dospělé, kteří jednají v zájmu dítěte. „Také rodiče čím dál častěji potřebují bezpečný prostor pro sdílení svých starostí a obav nebo potřebu konzultovat s odborníkem své výchovné postupy či rodinnou situaci. Je to dáno poměrně vysokou mírou rozvodovosti,“ uvádí vedoucí Rodičovské linky Kateřina Schmidová. Mezi hlavní témata Rodičovské linky patří výchovné obtíže u dětí, rozvody, předrozvodové a porozvodové uspořádání péče o dítě, týraní a zneužívání dětí, psychické či školní obtíže u dětí a šikana. Za rok 2018 Rodičovská linka odbavila 1456 kontaktů.

Linka bezpečí je nestátní nezisková organizace, která každý rok shání téměř 40 procent finančních prostředků na svůj provoz. Aktuálně běží kampaň v šesti krajích, při níž se vedení linky setkává s odborníky a místními autoritami. Věříme, že se nám díky kampani podaří seznámit s činností Linky bezpečí i ty, kteří dosud její služby nepotřebovali využít, a že navážeme kontakty pro zajištění dlouhodobé finanční podpory ze strany krajů, měst i veřejnosti,“ doufá ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková. Ideálním výsledkem kampaně by podle jejích slov byla možnost posílit provoz Linky bezpečí během dne o sedm konzultantů. To by zajistilo navýšení dovolání na Linku bezpečí o 58 procent, což představuje nárůst zhruba o 86 tisíc hovorů ročně.

„Dovolím si proto i touto cestou požádat všechny o pomoc ve formě trvalé podpory, aby se mohlo dovolat ideálně každé dítě, které potřebuje naši pomoc. I malá částka posílaná pravidelně pomáhá!“ říká na závěr ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková. Příspěvek pro Linku bezpečí od měst, obcí i dalších subjektů v Plzeňském kraji činil loni 137 tisíc korun.

This slideshow requires JavaScript.