Láska k letectví Václava Tomana: Osudy válečných hrdinů hltal v knihách

foto: V. Čermák

Předseda Leteckého historického klubu generála Irvinga Plzeň Václav Toman se narodil v roce 1948, vyučil se dřevomodelářem v plzeňské Škodovce, kde pracoval do roku 1999. V letech 1999 – 2010 pracoval v divadelních dílnách Divadla J.K. Tyla.

Jak jste se vůbec dostal k letectví ?
O letectví jsem se začal zajímat už od 14 let a v roce 1971, po základní vojenské službě jsem se stal členem Aeroklubu Letkov, kde jsem absolvoval výcvik na větroních.

Jak se formoval váš zájem o historii letectví a osudy našich válečných pilotů, kteří bojovali v druhé světové válce?
Bylo to především díky literatuře a časopisům Křídla vlasti, po roce 1963 Letectví a kosmonautika.

Kdo vás nejvíce ovlivnil ?
Byl to především Jaroslav Popelka z Brna, který mi poskytl cenné informace a fotografie. Tím jsem se seznámil i s řadou příběhů našich válečných pilotů, jejichž osudy byly někdy velmi smutné. Osobně jsem se seznámil s generálem Antonínem Liškou, mimo jiné autorem knih „Jak se plaší smrt“ a „Cesty mužů“, které vyšly ještě před rokem 1989.

Mluvíme-li o historii, tak už zbývá jen krůček k válečným pilotům, doubraveckým rodákům ?
Seznámil jsem se podrobně s osudy tří slavných válečných pilotů, doubraveckých rodáků a skautů. Jejich pamětní desky jsou na několika místech v Doubravce, Jedna z nich je i na budově bývalé základní školy na Habrmannově náměstí (Masarykově třídě). Jsou to, Karel Pavlík, který zahynul 5.5. 1942 nad Belgií v souboji s německými stíhači, bylo mu 24 let, dále Václav Šindelář, který se zřítil 19.4.1943 v severní Anglii vinou technické poruchy na kyslíkovém přístroji, bylo mu 25 let. Třetí byl Alois Záleský, který zahynul 9.2. 1945 při cvičném letu ve Francii, bylo mu 29 let.

Jak vlastně vznikl klub, jehož jste předsedou ?
Vznik klubu měl naprosto praktický význam. Legalizovat činnost lidí, kteří měli blízké zájmy a potřeby, zejména pak připomínat historické události na které bychom neměli nikdy zapomínat. K vzniku klubu přispěly i společenské změny po roce 1989. Z činnosti klubu si nejvíce vážím, že významné letecké osobnosti nás mladší vzali mezi sebe a postupně nás seznamovali se svými příběhy i příběhy svých kamarádů, kteří bojovali v Anglii nebo v Sovětském svazu. Sluší se doplnit, že i když náš klub byl oficiálně legalizován až po roce 1989, ještě předtím jsme se zúčastňovali řady akcí. Jako příklad takové akce mohu uvést akci rodáků a přátel obce Životice u Nepomuka v roce 1985, které jsme využili ke vzpomínce na Václava Brejchu, který rovněž položil život v Anglii a má zde dodnes pomníček.