Krajský epidemiolog dává naději: Věřím, že se v červnu budeme bavit i o něčem jiném

ilustrační, pixabay

Věří, že se brzy projeví důsledky opatření, zejména toho, že se udělala přítrž každodennímu přejíždění pendlerů. Vedoucí Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora je z hlediska dalšího vývoje kolem koronaviru optimistou. 

prof. Petr Pazdiora

Jak vidíte vývoj koronaviru v republice?
Budu optimista, věřím, že když se s vámi uvidím v červnu, tak už se budeme bavit i o něčem jiném. Určitě to bude stoupat ještě výrazně během dubna, pak věřím, že se projeví důsledky těch nejrůznějších opatření, a že by se ta křivka mohla začít zplošťovat. Pro mě je velmi důležité, že jsme přeci jen udělali přítrž každodennímu přejíždění pendlerů. Mohlo to přijít tedy ještě o týden dříve. Považuji to totiž za obrovský epidemiologický potenciál zejména v těch příhraničních okresech.

V některých krajích se zavřely továrny, u nás v kraji zatím ne. Je to rizikové prostředí nebo ne?
Domnívám se, že by republika měla do poslední chvíle fungovat co nejnormálněji. Potřebujeme všichni jíst, potřebujeme se dopravit, potřebujeme energii. Co si budeme povídat, celá republika bude zadlužená. Osobně si ale myslím, že čím déle udržíme v chodu co největší součást naší společnosti, tím lépe. Pokud některé subjekty jsou závislé na pracovních silách ze zahraničí, tak se musí samozřejmě rozhodnout, co dál. Je třeba ale říci, že ta nemoc postihuje také sektor bankovní, i zdravotníci jsou nemocní. Postihuje to všechny.

Někde se už uzavřely i města či vesnice. Je to podle vás správně?
Tam vznikla určitá situace, kdy se pro to rozhodli na základě jejich nálezů. Pokud tady budeme tu situaci zvládat a budeme to dál zvládat podchycovat, tak se těmto opatřením vyhneme. Ale záleží na konkrétní epidemiologické situaci. Je důležité se k těm lidem co nejrychleji dostávat. Budeme moc rádi, když se diagnostika zrychlí, a budeme rychleji podchycovat kontakty. Každý den navíc je kontraproduktivní.

Plzeňský kraj se od začátku držel v rámci celé republiky na nejnižších pozicích, co do počtu nakažených..
Já se chci trochu pochválit, když přepočteme nemocnost na počet obyvatel, tak máme možná úplně nejméně. Některé věci neovlivníte, některé jsou výsledkem práce mých kolegů. Snažíme se s nasazením zdraví co nejdříve dostávat k lidem. Honíme výsledky po nocích, spolupracujeme se záchrankou i s odběrovými centry. Ale možná je to jen otázka štěstí a za týden se objeví kumulace případů v nějakém ohnisku. Všechno může být jinak. Zatím jsem ale „spokojen“. Nesetkali jsme se prozatím s problémem, který třeba řeší na Karlovarsku, kde byl nějaký ples, a jsou tam desítky nemocných, a špatně se dohledávají. Je to věc náhody.

Vy jste známý propagátor očkování proti chřipce. Může to mít nějaký vliv?
Takhle..kdokoli byl před výskytem pandemie očkován proti chřipce a pneumokokovým infekcím, tak je v plusu. I do budoucnosti to bude žádoucí. Obávám se ale, že teď znají lidé jen slovo koronavirus, a až to budeme mít za sebou, tak se na očkování stejně vykašlou. Především ale ty starší věkové skupiny by měly být chráněni. U nás vlastně bylo 1120 případů, než došlo k prvnímu úmrtí, i to je ukazatel příznivý.

Zazněl také názor, že kdyby prošli testem všichni, kteří pracují ve zdravotnických zařízení, tak by se musely zavřít skoro všechny nemocnice..
Nemyslím si, že by zdravotníci představovali nějakou větší část na úkor jiné populace. Když bychom otestovali všechny pendlery a jejich příslušníky, tak by toho bylo určitě více. Jestliže budeme testovat zdravotníky dnes, nic to neříká o situaci za týden. Představa, že teď nabereme tisíce zdravotníků a za týden to budeme opakovat, tak to nic neřeší. Jde spíš o to, dělat vše, aby v nemocnicích nedocházelo k šíření.

Byli bychom na tom lépe, kdybychom v Česku měli více ochranných pomůcek?
Já myslím, že ne. Většina těch lidí se nakazila v rodinném prostředí nebo na základě společenské akce. Je to kapénková infekce, která cirkuluje v populaci. Nejsme zvyklí v rámci rodin nosit ústenky a důsledně si umývat ruce.

Co vůbec říkáte na situaci ve Velké Británii a její počáteční přístup ve stylu „necháme to být“?
Už to, že tu strategii opustili a připojili se k ostatním zemím, dává jednoznačnou odpověď. Kdo by potom nesl zodpovědnost za ty promořené, kteří by současně umřeli. Je nehumánní přednést národu, že zemřou dvě procenta lidí, z toho 20 procent mezi osmdesátiletými a staršími.

Pomalu se blíží doba dovolených. Existuje podle vás ještě šance, že Češi budou moci alespoň do některých zemí odletět k moři?
Já si myslím, že do června na to mohou zapomenout. Co bude potom, nedovedu odhadnout.