Konec trestání zaměstnanců za nemoc, poslanci rozhodli o zrušení karenční doby

ilustrační foto / pixabay.cz

O zrušení karenční doby, a tedy o obnovení proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci, rozhodla Poslanecká sněmovna. Návrh poslanců ČSSD na změnu zákoníku práce a dalších souvisejících předpisů nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky.

Návrh na zrušení karenční doby zajistí zaměstnancům od 1. července 2019 proplácení prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti náhradou mzdy, platu nebo odměny z dohody ve výši 60 procent jejich redukovaného průměrného výdělku. Obdobně dojde k zabezpečení i všech ostatních skupin pojištěných osob, jichž se karenční doba týká.

„Úsilí o zrušení karenční doby jsem podporovala od samého začátku a jsem ráda, že se nám jej podařilo vybojovat. Obnovení proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci podpoří pracujících a jejich zdraví. Karenční dobu jsem vždy považovala za asociální a nefunkční opatření, které kolektivně trestá pracující za nemoc a hází do jednoho pytle poctivé zaměstnance s podvodníky,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle jejích slov karenční doba ztratila význam i v boji proti zneužívání nemocenské.

„Krátkodobá nemocnost je dnes na stejné úrovni jako před jejím zavedením. Dlouhodobá nemocnost, která ohrožuje nejen zaměstnance, ale negativně dopadá i na zaměstnavatele a stát, se dokonce o polovinu zvýšila,“ dodává ministryně a pochvaluje si rozhodnutí poslanců.

„Jsem hrozně ráda, že se nám podařilo napravit tuhle křivdu pravicových vlád vůči všem poctivým zaměstnancům. Vybojováním proplácení prvních tří dnů nemoci jsme také splnili jeden z hlavních závazků ČSSD vůči voličům,“ konstatovala ministryně Maláčová.

Uvedená úprava legislativy přináší zaměstnavatelům kompenzaci zvýšených nákladů na náhrady mezd snížením odvodové povinnosti do systému nemocenského pojištění o dvě desetiny procenta, což činí více než tři miliardy korun ročně.

Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 ze 184 přítomných poslanců. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti jich bylo 31. Předlohu podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců. Kritici zejména z řad pravice naopak mluví o zrušení karence jako o populistickém kroku, který neúměrně zatíží podnikatele a povede také k růstu fiktivní nemocnosti.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.