Kandidát na senátora Pavel Karpíšek (ODS): I venkov může být v Praze slyšet

Pavel Karpíšek (vlevo)

Komerční článek Pavel Karpíšek je prototypem úspěšného starosty. O Vejprnice na severním Plzeňsku se stará čtvrt století. Vystudoval dvě vysoké školy, má tři děti, miluje sport, turistiku a psy. Nyní kandiduje do Senátu v osmém volebním obvodu, který zahrnuje severní Plzeňsko, Rokycansko a část Berounska.

Jste úspěšný starosta čtyřtisícové obce. Proč jste se nyní rozhodl kandidovat do Senátu?
Brzy oslavím padesáté narozeniny. Polovinu života jsem zasvětil práci v obci. Jako starosta dobře vím, jaké nesmyslné povinnosti se v posledních letech směrem z centra na venkov hrnou. Život na vesnici je stále těžší. Chci přispět k tomu, aby se situace zlepšila. Proto jsem se rozhodl kandidovat.

Jak vnímáte fakt, že jste skoro jediný kandidát, který v obvodu žije a aktivně působí?
Bohužel i v letošních volbách hrozí scénář, že do Senátu postoupí kandidát, který s obvodem nemá nic společného. Takový člověk ale podle mého názoru nemůže mít k obvodu a jeho občanům vztah, jako lidé, kteří jsou s ním dlouhodobě spjati. Rozhodující slovo ale vždy mají voliči.

Pavel Karpíšek

Hovoří se o vás, že jste kandidátem s nejširší podporou. Je to pravda?
Podpory, jaké se mně dostalo, si velice vážím. Podporují mě Starostové a nezávislí, lidovci, Soukromníci, Svobodní a samozřejmě ODS. Mimo to se za mě postavili i jednotlivci, ať už se jedná například o profesora Vladislava Třešku, který je přednostou chirurgické kliniky ve Fakultní nemocnici v Plzni, nebo o náměstka starosty Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Jaroslava Salivara. Také mě podporují současní senátoři Lumír Aschenbrenner a Václav Chaloupek.

Venkov dnes trápí problém vylidňování. Jak se na takový trend jako starosta díváte?
Venkov potřebuje dobré dopravní spojení do města. Důležité je také mít kvalitní školu, aby v obci zůstávaly rodiny s dětmi. Zásadní jsou i další služby. Podnikání na venkově dnes ale není jednoduché. Prodejcům, řemeslníkům a třeba i kadeřnicím stát hází klacky pod nohy. Skoro to vypadá, jako kdyby chtěl drobné podnikatele zlikvidovat, všechny nahrnout do fabrik, a vytvořit z nich poslušné zaměstnance. Řemeslník má ale přece dělat řemeslo, ne papírovat v kanceláři.

Když jsme u podnikání, vy sám se o tuto oblast hodně zajímáte. Dokonce jste byl zvolen předsedou Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje. Věnoval byste se tomuto tématu i v Senátu?
Patřilo by to mezi mé priority. Chci, aby podnikání na venkově opět mělo smysl. Stát dnes vůbec nereaguje na potřeby trhu. Neustále vytváří finanční pobídky pro velké zahraniční podniky, které u nás staví haly kolem dálnice. Jsou to montovny bez přidané hodnoty, které se ve chvíli, kdy skončí daňové prázdniny, přesunou do jiné země. Místo toho by vláda měla podporovat drobné a střední podnikatele. Stát by na tom vydělal a lidem by se v České republice žilo lépe.

Měly by podle vás obce od státu dostávat více peněz?
Jsem dlouhodobě pro zvýšení příjmů všech obcí v rámci rozpočtového určení daní na úkor řady dotací jen pro někoho. Obce občas zbytečně přiohýbají svoje priority podle dotačních programů. Když to přeženu, tak například staví rozhlednu, protože jsou na ní dotace, přitom by mnohem více potřebovaly peníze na dětské hřiště. Myslím, že zastupitelstva jsou natolik zodpovědná, že dokáží rozhodnout, jak nejlépe své peníze využijí.

Problémy jsou i ve zdravotnictví. Severní Plzeňsko patří mezi okresy bez nemocnice. Rokycansko ji má, ale před rokem v ní skončila porodnice. U lidí to vyvolalo velkou nevoli. Jak to vnímáte?
Na venkově je třeba podporovat jak ambulantní lékaře, kteří pacienty zachytí, tak nemocnice, které je následně kvalitně a včas ošetří. To, že v Rokycanech došlo k omezení zdravotní péče, je chyba. Rokycanská nemocnice má i díky své poloze u dálnice D5 rozhodně své opodstatnění. Je důležité zasadit se za to, aby v ní byly základní obory zachovány.

Jak se s vývojem na venkově perou Vejprnice?
Vejprnice jsou jednou z mála obcí, ve které klesá průměrný věk obyvatel. Například z Plzně se k nám stěhují rodiny s dětmi, protože do centra města je to od nás blíže než z jiných okrajových částí západočeské metropole. Zároveň se k nám stěhují i lidé ze vzdálenějšího venkova, kteří se tak přibližují městu. Jsme poměrně velká obec, takže například udržet hospodu je u nás o něco snazší než v malé vísce.

Vraťme se ještě na chvíli k Vám. Kariéru jste začal jako učitel matematiky a fyziky na venkovské základní škole v Blatnicích u Nýřan. Proč jste se nakonec vlastně rozhodl vstoupit do politiky?
Učit na venkovské škole byla jedna z mých obrovských životních škol. Naučil jsem se v ní trpělivosti a práci s dětmi. Už od mládí mě ale zajímala politika. Podařilo se mně uspět v komunálních volbách, a když v roce 1992 skončil ve funkci tehdejší starosta, kolegové za mnou přišli, jestli bych úřad do konce funkčního období nevedl za něho. Nakonec jsem hlavně díky důvěře občanů u politiky zůstal.

Co považujete za svůj největší úspěch v politice?
V letech 2004 až 2008 jsem měl šanci vést odbor sociálních věcí a zdravotnictví na krajském úřadě. Zpětně si vážím toho, že jsme v té době udrželi všechna oddělení v krajských nemocnicích. Naopak jsme je ještě dokázali rozšiřovat. Dnes je bohužel vývoj opačný. Také se nám dařilo úspěšně modernizovat sociální zařízení. Zázemí pro seniory je nesmírně důležité. Vynechat nemohu ani Vejprnice. Za zásadní považují modernizaci místní školy, která byla otevřena už v roce 1961. Dnes snese ty nejpřísnější měřítka. Důležitá byla i stavba čističky odpadních vod, díky které jsme s Tlučnou a Nýřany vyčistili Vejprnický potok, ve kterém do té doby tekly splašky. Vysoko řadím i to, že Vejprnice mají už dvacet let vlastní autobusové linky. Do Plzně míří desítky spojů denně.

Co zrovna dělá Pavel Karpíšek, když se nevěnuje politice?
Dlouho se věnuji fotbalu, dnes hraju za ligu starých gard. Nedávno mně někdo v hospodě říkal, že ve všech soutěžích jsem dal už přes sto gólů. Kromě toho jsem také myslivec, ne, že bych nějak aktivně lovil, spíše jsem takový procházkář. Mám dva pejsky, takže chodím hodně pěšky. Letos jsem nachodil už osm set kilometrů. Teď s pejsky začínám procházet celý senátní obvod.

Kde Vás lidé mohou potkat?
Zatím to řeším tak, že si najdu místo na mapě, sbalím se a vyrazím tam. Určitě ale nebudu chybět ve Vejprnicích při představení nového hřiště s umělým povrchem. Jeho slavnostní otevření je naplánováno na 27. září. Na akci bych rád pozval i fotbalistu Pavla Horvátha. Plánuji i řadu setkání se seniory, například v Rokycanech a Nýřanech.