Kam s programem Světovaru, když nebude ?

světovar

Problém se stavbou Světovaru, která je už teď zpožděná a nikdo ani vlastně neví, zda se stihne dokončit do konce roku 2015, se možná bude muset vyřešit přesunutím kulturního programu na jiné místo. Které místa by podle Plzeňanů přicházela v úvahu? Vybrali jsme tři, které nejvíce dotázaných zmiňovalo.

Kulturní dům peklo

plzen_cz_kd pekloPeklo je tradičním místem setkávání a kulturního dění. Pod křídly Plzně 2015 by mělo s novou energií pokračovat ve stávajících aktivitách a přidat další, které ještě více přitopí pod kotlem plzeňské kultury. Kulturní dům Peklo je komplexem tří propojených budov v Pobřežní ulici, jejíž východní část tvoří Fischerova vila, která byla postavena v roce 1886. V západní části jsou společenské prostory, učebny a sály. K propojení Velkého sálu, který byl postaven v roce 1907, a Fischerovy vily došlo až v roce 1938 vystavěním nejmladší budovy komplexu – střední části. V současnosti žije Peklo koncerty, konferencemi, tanečními akcemi, promocemi a otevřenou novou kavárnou. A jak vlastně vznikl zvláštní název objektu Peklo? Velice dávno tak byla nazývána zástavba na břehu řeky Mže v dnešní Pobřežní ulici. Stály zde zejména domky řemeslníků, a protože ležely níže u vody, nebyly při pohledu od města vidět. Jediné, co bylo možné spatřit, byl stoupající kouř z jejich komínů. Pohled na tuto scenérii tak vyvolával dojem, že dým stoupá z nějaké díry v zemi – z pekla.

Papírna

plzen_cz_papírnaIndustriální prostor bývalé papírny na Slovanech se nachází cca 15 minut chůze z centra města oblíbenou vycházkovou trasou proti proudu řeky Radbuzy. Toto místo s atraktivním zevnějškem zachovalé, cihlové továrny nabízí cca 1000m2 otevřeného prostoru v němž své místo nalezne galerie současného výtvarného umění, sál pro hudební produkci, koncerty, firemní akce, taneční sál vedený mladými plzeňskými tanečníky i ateliéry pro vystavující umělce.
Papírna by v budoucnu měla zaujmout podobné místo a funkci jako např. Mezinárodní centrum současného umění Meetfactory v Praze tzn. industriální prostor nabízející nejen možnost výsledné prezentace různých uměleckých počinů, ale sloužící stejně důležitou měrou jako místo v němž se odehrává samotný tvůrčí proces.
Tým stojící za tímto projektem se zformoval z mladých, aktivních lidí různých kreativních oborů, kteří mají v dané problematice praktické zkušenosti a chtějí bez pasivního vyčkávání přispět k tomu, aby se z Plzně stalo skutečné Město kultury.

Depo Cukrovarská

SONY DSCDo konce srpna prostory dnes už téměř bývalého depa osiří. Nově by zde už podle dřívějších plánů města měla vzniknout nová bytová výstavba doplněná veřejným prostorem, například náměstíčkem s obchůdky a kavárnami a také sestupem po schodech k Radbuze.Taková alespoň byla ještě loni představa radnice. Bourat by se neměly ani garáže starého depa. „Mají určitou historickou hodnotu a je možné je po vystěhování a úpravách využít,“ míní  ředitelka ÚKR Irena Vostracká. Například by mohly sloužit jako výstavní prostor nebo k různým kulturním či výtvarným akcím. Stopětapadesátiletá éra jedné z hlavních budov vozovny plzeňských dopravních podniků v Cukrovarské ulici se tak uzavírá. S ní i historie dalších objektů, které se postupem doby staly její součástí. Původně tady od roku 1869 fungoval cukrovar, zkrachoval a z areálu se stala právě vozovna. První autobusy v ní parkovaly od roku 1929. O pět let později byly dokončeny ústřední dílny a v roce 1949 se sem přestěhovaly i trolejbusy ze Slovan, pro které byla adaptována bývala tramvajová vozovna. Garáže pro 24 autobusů se postavily v roce 1952. I přestože byl vzrůstající počet vozidel v následujících letech řešen různými přístavbami, kapacita vozovny je neustále překračována od poloviny padesátých let.