Kalvach se z Viktorky odrazil až do reprezentace

Povedlo se mu to, co málokterému fotbalistovi, který přišel do Plzně. Záložník Lukáš Kalvach se prakticky okamžitě stal jednou z opor týmu trenéra Pavla Vrby, který mu od začátku sezony dává velkou důvěru. Nepřibrzdilo ho ani nepříjemné zranění hned z úvodního kola proti Olomouci, kdy mu ještě nedávný spoluhráč Yunis zlomil nos. Kalvach další zápasy zvládl se speciální maskou, udržel si výbornou formu a v září ho premiérově povolal i reprezentační kouč Jaroslav Šilhavý k zápasům evropské kvalifikaci v Kosovu a Černé Hoře.

„Byl jsem hodně překvapený. A další kluci z Plzně, kteří byli v nominaci, také. Honza Kopic, Míša Krmenčík i Kuba Brabec za mnou na srazu v Praze přišli na pokoj a popichovali, že to není možné, když už jsou v nároďáku takoví hráči jako já. Mysleli to samozřejmě ve srandě, děláme si ze sebe takhle legraci,“ popisoval pak 24letý Lukáš Kalvach novinářům.

Původně jste ale figuroval pouze mezi náhradníky, že?
Proto jsem ani nečekal, že budu ještě povolaný. Dozvěděl jsem se to až den před srazem, kdy mi volal trenér Šilhavý. Hodně to pro mě znamenalo, reprezentovat je  nejvíc, co jde. Je to další stupeň v mé kariéře. A i když jsem do těch dvou zápasů nakonec nezasáhl, byl to obrovský zážitek.

Berete to jako odměnu, jak se vám povedl vstup do sezony?
Určitě tomu hodně pomohl můj přestup z Olomouce do Viktorky. Jsem víc na očích. Dostal jsem od začátku důvěru, začal hrát a celkově se nám některé zápasy hodně povedly. To asi hrálo hlavní roli v tom, že mě pan Šilhavý pozval.

V Plzni jste se prakticky okamžitě zabydlel v základní sestavě, což pro nové hráče pod trenérem Pavlem Vrbou není úplně tradiční. Překvapilo vás to?
Nastoupil jsem do přípravy, něco odehrál a potom mi i trošku pomohlo, že odešel Patrik Hrošovský do Švýcarska. Převzal jsem na hřišti větší roli, než když jsem hrál s ním. Ale moc dobře vím, že to musím každým dalším zápasem potvrzovat. Abych si udržel místo ve Viktorce a abych třeba nebyl v ani v reprezentaci naposledy.

Byla to alespoň malá náplast za zklamání z toho, že Plzeň si v téhle sezoně nezahraje základní skupinu evropských pohárů?
Asi jo. Bohužel jsme v předkole Ligy mistrů dostali řecký Olympiakos, což hrozně těžký soupeř a také to v další fázi potvrdil a s přehledem postoupil až do základní skupiny Champions League. Antverpy jsme potom v odvetě předkola Evropské ligy měli doma jasně na lopatě. Cítili jsme, že Antverpy byly na to, abychom přes ně postoupili. Bylo to pro nás obrovské zklamání. Ale teď už je to za námi a máme jednoznačný cíl vyhrát ligu.

Takže zatím jste po přestupu v Olomouci v novém klubu spokojený?
Určitě. Trénuje se tu více než v Sigmě, je znát také větší kvalita hráčů a zkušenosti. Šlo hlavně o to, jak rychle si zvyknu, adaptuji a s klukama sehraji. Jestli se chci posouvat v kariéře dál, a to chci, tak musím přesvědčit, že si hrát za Viktorku zasloužím.