Hornické památky ze západu Čech se dostaly na seznam UNESCO

Doly v Jáchymově rozhodně stojí za to vidět

Na Seznamu světového dědictví UNESCO jsou nově památky ze západu Čech. Výbor světového dědictví na svém 43. zasedání v ázerbájdžánském Baku připsal na seznam hornické památky v českém a saském Krušnohoří. Potvrdila se tak výjimečná hodnota hornického regionu Krušnohoří na české i německé straně hranice.

„Je to mimořádná událost nejen pro Karlovarský kraj a saské partnery, ale i pro obě naše země. Máme z toho velkou radost a věříme, že Krušné hory začnou návštěvníci a turisté z naší země i zahraničí vnímat nejen jako oblast ideální pro zimní sporty, ale mnohem více také jako krajinu s rozmanitým nerostným bohatstvím, unikátními technickými památkami a s tradicí hornictví a hutnictví sahající až do 13. století,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Hornická krajina u Horní Blatné

Zasedání Výboru se přímo v Baku účastnil uvolněný zastupitel Karlovarského kraje a předseda komise pro UNESCO Vojtěch Franta: „Po kynžvartské daguerrotypii, která je zapsána na seznamu UNESCO Paměť světa, je krušnohorský region další památkou UNESCO na území našeho kraje. Vnímám to nejen jako prestižní ocenění a potvrzení jeho světové hodnoty, ale zároveň úžasnou příležitost k smysluplnému rozvoji,“ řekl Vojtěch Franta.

UNESCO s sebou přináší i zvýšení cestovního ruchu, na němž je Karlovarský kraj bytostně závislý. Udržitelný cestovní ruch by měl být nástrojem k rozvíjení Krušnohoří, vytváření pracovních příležitostí a zvyšování životního standardu jeho obyvatelstva.

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.

Rudá věž smrti

„Je pro nás ctí, že se Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří ocitl po boku dalších památek světového dědictví. Na tuto chvíli dychtivě čekali i obyvatelé krušnohorského regionu, který se opírá o stovky let trvající tradici společného soužití lidí na obou stranách hranice,“ řekla náměstkyně ministra kultury ČR Petra Smolíková.

Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na Seznam světového dědictví po 16 letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána v roce 2003 Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.

Zdůvodnění světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří. Krušné hory se zasloužily o globální význam v oblasti rozvoje báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru.

Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu.

This slideshow requires JavaScript.