Historii a současnost vybraných sídlišť ukáže nová výstava v Depo2015

foto: plzen.cz

Nová výstava přibližující historii a současnost vybraných panelových domů a sídlišť v Plzni a v Klatovech bude k vidění ode dneška v areálu DEPO2015. Exteriérová expozice nazvaná Příběh paneláku v Plzeňském kraji nabídne pohled na plzeňská sídliště Slovany, Doubravka, Bory, Lochotín a dům PL 60, v případě Klatov pak na sídliště U Pošty a Nad Rybníčky. Výstava je volně přístupná veřejnosti a potrvá do ledna 2017.

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětlila hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodala.

Ilustrační foto (zdroj: www.depo2015.cz)Sídliště Slovany bylo projektováno v 50. letech a jeho realizace se protáhla do začátku další dekády. Tvoří ho pět různorodých částí, v nichž se uplatnily tradiční zděné domy i první paneláky. Najdeme v něm všechny tehdejší typové řady a nechybí tam ani soubor postavený v duchu socialistického realismu podle vzoru sovětské historizující architektury. Pro sídliště Doubravka je typický kontrast mezi nízkými rodinnými domy a daleko objemnějšími paneláky, kdy většina z nich vyrostla v průběhu 60. a na začátku 70. let v prolukách mezi starou zástavbou. Část těchto „dotykových“ území byla asanována. Na sídlišti Bory prověřili architekti Miloslav Hrubec a Václav Skalník při projektování čtrnáctipodlažních věžových domů novou konstrukční soustavu PS 69, která se pak používala při výstavbě plzeňských sídlišť až do roku 1990. Borské sídliště z 60. let patří z hlediska architektury i urbanismu mezi nejkvalitnější obytné soubory tohoto typu u nás, a to především díky tomu, že měli architekti možnost realizovat jej podle svých představ. Naproti tomu Lochotín, nejmladší ze sledovaných sídlišť, se stavěl v 70. letech, kdy byl politický tlak na počet nově postavených bytů nejsilnější. Architekti měli svázané ruce, a kvantita tak převážila nad kvalitou. Dvě malá panelová sídliště v Klatovech z 80. let byla postavena na místě asanovaných historických předměstí.

Výstava se také věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím, stejně tak věkové, vzdělanostní a profesní struktuře obyvatel a podobně. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplnila Lucie Skřivánková. Výstava seznamuje také s experimentálním domem PL 60 architekta Karla Janů v Tomanově ulici v Plzni, který je zajímavým dokladem vývoje prefabrikovaného stavitelství. Tento unikát ovšem zároveň představuje slepou uličku, protože z hlediska užívání a provozu neodpovídal životnímu stylu a návykům tehdejších obyvatel.

Výstava v Plzni je desátou výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky a je součástí grantového výzkumného a výstavního projektu, na němž spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury České republiky projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity. Expozice má podobu stylizovaného panelového městečka.