Hejtmanství odmítá zavedení hranice úspěšnosti v přijímacích zkouškách

Krajský úřad Plzeňského kraje. Foto: Richard Beneš

Se zavedením minimální bodové hranice při přijímání na střední školy rozhodně nesouhlasí Plzeňský kraj. Hejtmanství je toho názoru, že zavedení systému „cut-off score“ nezlepší úroveň vzdělávání, ani neovlivní výsledky maturitních zkoušek. Plzeňský kraj na základě vlastní analýzy dospěl k názoru, že takové opatření by nepřispělo ke zlepšení úrovně středního školství. Asociace krajů České republiky přitom navrhla, aby na maturitní obory nemohli být přijati studenti, kteří při jednotných přijímacích zkouškách z češtiny a matematiky nedosáhnou alespoň 30 bodů.

Plzeňský kraj má vyvážený poměr maturitních a učebních oborů. V kraji se daří udržovat zájem o učňovské obory, na které nastupuje každoročně 38 procent žáků 9. tříd, a to je na republikové úrovni velmi vysoké procento. Zájem je zejména o technické obory, které kraj dlouhodobě a intenzivně podporuje. Stanovení cut-off score pak omezuje volbu těchto uchazečů.

„Zavedení cut-off score rozhodně situaci ve středním školství nezlepší, naopak ztratíme a demotivujeme žáky některých oborů. Kraj už v roce 2011 udělal poměrně bolestivou a nutnou reformu středních škol, řadu škol jsme sloučili a tím jsme přirozeně zvýšili soutěživost mezi školami. Odmítáme tvrzení, že bychom na naše střední školy brali studenty, kteří nemají na to, aby úspěšně absolvovali maturitu. To potvrzuje procento těch, kteří maturitní zkoušku nesloží. To je pouze pět procent z celkového počtu studentů,“ uvedl hejtman Josef Bernard (ČSSD). S rostoucí populační křivkou se navíc bude na středních školách přirozeně zvyšovat konkurence.

Stanovení cut-off score ve výši 30 bodů neovlivní v Plzeňském kraji žádným způsobem přijímání uchazečů na gymnázia ani na střední průmyslové školy. Kde se ale stanovení bodové hranice úspěšnosti projeví, je nástavbové studium, dále pak dojde k omezení přístupu uchazečům na zemědělské obory a obory se sociálním zaměřením. Současně uchazeči, kteří nesplní hranici cut-off score, nemusí mít vždy předpoklady ke studiu učňovských oborů.

„V případě těchto uchazečů na zemědělské a sociální obory hrozí riziko, že tito studenti, pokud nepřekročí stanovenou hranici k přijetí na střední školu, nepůjdou dále studovat a zůstanou se základním vzděláním, nebo budou tlačeni si vybrat učební obor, který není jejich cílem a nehodlají se mu po skončení studia věnovat,“ doplnila náměstkyně hejtmana Ivana Bartošová (KDU-ČSL). Podle jejích slov zatím nejsou k dispozici žádné srovnatelné výstupy které by zavedení cut-off score podpořily. Bartošová by jednoznačně posílila zejména kvalitu výuky na základních školách, aby pak například v matematice nemuseli studenti na středních školách dohánět to, co mají děti umět ze základních škol.

Devět procent deváťáků jde na čtyřletá gymnázia a přes 50 procent na střední odborné školy. Na víceletá gymnázia jde z pátých či sedmých tříd kolem desetiny dětí. Nyní z devátých tříd vychází v kraji kolem 4500 dětí, meziročně zhruba o 200 žáků více. Na středních školách a učilištích je pro ně k dispozici kolem 6500 míst, dalších 540 míst je každoročně na víceletých gymnáziích.