Hejtmani se pustili do ministerstva školství, chtějí změny v přijímacím řízení

Masarykovo gymnázium . ilustrační foto

Hejtmani požadují, aby se v rámci centrálního přijímacího řízení na všechny střední školy, státní i soukromé, zavedla minimální bodová hranice úspěšnosti jako podmínky pro přijetí uchazeče na všechny typy středních škol, tzv. cut-off score (COS). Opatření by se ve spolupráci se školami mohlo zavést od roku 2022. Hejtmany k tomu vedla neúnosná situace v regionálním školství týkající se stálého poklesu úrovně vzdělávání.

Proti cut-off score se ale opakovaně postavil ministr školství Robert Plaga (ANO), na něhož hejtmani apelovali, aby především ministerstvo školství řešilo úroveň vzdělávání nejen na středních školách. Ministra k tomu navíc vyzvala i celostátní tripartita. Namísto konkrétních kroků ministerstvo zpracovalo analýzu o negativních dopadech COS v jednotlivých krajích. Hejtmany s výstupy ale neseznámilo.

„Za situaci ve školství má zodpovědnost ministr školství, který ale v současnosti z mého pohledu nekoná. Úroveň vzdělávání klesla tak, že je pro nás zcela nepřijatelná, a protože se ze strany ministerstva školství stále nic neděje, byli jsme nuceni přijít alespoň s dílčím návrhem. A reakce? Místo, aby ministr představil konkrétní kroky, co chce udělat pro to, aby děti už na základní škole měly motivaci kvalitně se připravit k přijetí na střední školu a tu úspěšně absolvovat, nechá vypracovat analýzu dopadu cut-off score,“ uvedla za hejtmany předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Za zcela nekorektní považuje Mračková Vildumetzová to, že ministr se závěry analýzy hejtmany neseznámil. „Kraje přece nemají a nemohou za ministerstvo řešit problémy ve školství, bez pomoci ministra a jasného návrhu kroků ke změně celého systému státního a soukromého školství se neobejdeme,“ zdůraznila hejtmanka Karlovarského kraje.

Ta znovu zopakovala, že podle údajů za uplynulý školní rok bylo u maturitních zkoušek neúspěšných v prvním kole celkem 36 procent maturantů. Podle školní inspekce byly příčinou neúspěchu u maturit vysoké absence žáků, malý zájem o obor, chybějící motivace. Přitom stanovení podmínek pro přijetí žáků je nyní na každém řediteli střední školy a kritéria se značně liší. Školy podle hejtmanů přijímají řadu žáků, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, stupňuje se migrace studentů mezi školami. Kraje zodpovídají za kvalitu vzdělávání, ale nemají v případě soukromých škol žádné kompetence situaci změnit.

O problematice středního školství diskutovala v pondělí také tripartita za účasti šéfa školských odborů Františka Dobšíka. Kraje na jednání přizvány nebyly. „Je velmi smutné, že se z návrhu k diskuzi o problematice středního školství stala politická událost, ke které se vyjadřuje kde kdo. Používá se to k útokům na kraje a hejtmany, ale věcná diskuze se nevede. Návrhů a reakcí jsem četl bezpočet, nikde však nezaznělo, jaká tedy je představa ke zvýšení úrovně vzdělávání nejen ve středním, ale i základním školství,“ dodal hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Podle Jany Mračkové Vildumetzové hejtmani rozhodně nechtějí nikomu upírat právo na vzdělání. „Nelze ale popřít, že jsou na řadě škol požadavky v rámci přijímacích řízení nastaveny tak nízko, že žáci nemusí vynakládat prakticky žádné úsilí, aby byli na střední školu přijati. Mnozí z těchto žáků mají proto velmi nízkou šanci na vykonání maturitní zkoušky. Ztratí čtyři roky, po kterých končí studium bez požadovaného stupně vzdělání. A na trhu práce jsou neuplatnitelní,“ uzavřela předsedkyně AK ČR.