Plzeňský kraj se pyšní dvěma významnými vysokoškolskými institucemi – Západočeskou univerzitou v Plzni a Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Jak důležité jsou pro celý region? Jak se mění dnešní studenti a co s vysokými školami udělá umělá inteligence? Právě o tom mluvili v GetSmart podcastu rektor ZČU Miroslav Lávička a děkan plzeňské lékařské fakulty Milan Štengl.
Vysoké školy nejsou jen místem, kde mladí lidé získávají diplom. Pro region představují také zdroj odborníků, výzkumu, inovací a nových nápadů. Podle rektora Západočeské univerzity Miroslava Lávičky je proto přítomnost univerzity v Plzeňském kraji zásadní. A skutečnost, že zde působí také Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, považuje za velkou výhodu.
Obě instituce se navíc podle něj velmi dobře doplňují. Zatímco Západočeská univerzita nabízí především technické, přírodovědné, ekonomické a další obory, lékařská fakulta přináší do regionu silné medicínské a biologické zaměření.
Přínos nekončí na hranicích Plzeňského kraje
Význam univerzit přitom podle obou hostů GetSmart podcastu výrazně přesahuje samotnou Plzeň. Západočeská univerzita má studenty nejen z Plzeňského kraje, ale také z Karlovarského, Středočeského, Jihočeského a dalších regionů.
U lékařské fakulty je přínos pro region vidět ještě konkrétněji. Velká část lékařů působících v Plzeňském kraji jsou její absolventi. Právě kvůli potřebě vzdělávat lékaře pro západní část Čech ostatně fakulta v Plzni vznikla.
Západočeská univerzita má v současnosti přibližně 13 tisíc studentů. Rektor by za optimální počet považoval zhruba 15 tisíc. Lékařská fakulta pak vzdělává přibližně 2500 studentů, z toho kolem dvou tisíc ve všeobecném lékařství, 300 v zubním lékařství a dalších 200 v postgraduálním studiu.
Vysoké školy se musí měnit rychleji
Podle Miroslava Lávičky se vysoké školství mění velmi rychle – a změny jsou podle něj nutné. Univerzity totiž musí reagovat na vývoj společnosti, technologií i pracovního trhu.
Rychlejší změny by podle něj umožnily také větší finanční zdroje. Univerzity by pak mohly některé inovace rychleji zavádět jak do výuky, tak do výzkumu.
Milan Štengl upozornil také na jeden specifický problém (nejen) medicínského vzdělávání. Zásadnější změna studijního programu může kvůli akreditacím trvat roky. U medicíny navíc samotné studium trvá šest let. To znamená, že změna připravená dnes se může v praxi projevit až za řadu let.
Nestačí předávat informace. Přichází umělá inteligence
Jedním z největších témat současnosti je pak podle obou profesorů umělá inteligence. Ta mění nejen způsob, jakým studenti získávají informace, ale také klade otázku, co by se vlastně měli na vysoké škole učit.
Informace už totiž není problém získat. AI je dokáže během okamžiku nabídnout téměř každému. O to důležitější bude schopnost s nimi pracovat, ověřovat je a především posoudit, zda jsou správné.
Právě kritické myšlení proto bude podle Milana Štengla stále důležitější. V medicíně si dokáže představit například situace, kdy student využívá moderní technologie a dostupné informace při řešení klinických případů. Cílem už nebude pouze zapamatovat si obrovské množství dat, ale umět je správně vyhodnotit a dojít k odpovídající diagnóze a léčbě.
Proměňuje se také samotná generace studentů. Podle Miroslava Lávičky jsou mladí lidé stále náročnější a chtějí vědět, proč se něco učí a k čemu jim získané znalosti budou. Zároveň mají díky internetu a zahraničním zkušenostem mnohem lepší možnost srovnávat české vysoké školy se světem.
Univerzita už není jen přednáškový sál
Proměna vysokého školství se netýká pouze studijních programů. Mění se také prostředí, ve kterém studenti tráví svůj čas.
Moderní kampusy už nejsou pouze souborem učeben, poslucháren a knihoven. Přibývají kavárny, relaxační zóny, sportoviště a coworkingová místa. Studenti podle rektora stále častěji využívají knihovny také jako prostor pro společnou práci a setkávání.
Důležitou součástí univerzitního života se stává také wellbeing. Nové prostředí Lékařské fakulty UK v Plzni podle Milana Štengla ukazuje, že studenti v kampusu tráví čas nejen během výuky, ale také při společné práci nebo odpočinku.
Talentované středoškoláky chtějí univerzity získat už před maturitou
Obě instituce se snaží pracovat také s talentovanými středoškoláky. V Plzeňském kraji k tomu slouží například projekt GoHigher, který propojuje mimořádně nadané mladé lidi s vysokými školami a odborným prostředím.
Západočeská univerzita s talentovanými studenty spolupracuje velmi úzce. Nabízí jim například možnost navštívit laboratoře, vyzkoušet si moderní technologie nebo se zapojit do aktivit spojených s výzkumem. Zmíněny byly například kvantové počítače, robotika, kybernetika nebo IT.
Podobně funguje spolupráce na lékařské fakultě, kde se středoškoláci mohou dostat do laboratoří a setkat se s odborníky. Někteří z nich podle děkana už v tomto věku směřují k budoucí vědecké kariéře.
ZČU a lékařská fakulta nejsou soupeři
Přestože obě instituce soutěží o talentované studenty, jejich spolupráce je podle obou profesorů velmi úzká. A právě rozdílné zaměření je v tomto případě výhodou.
Západočeská univerzita nabízí technické a technologické znalosti, zatímco lékařská fakulta přináší medicínské a biologické kompetence. Jejich propojení tak umožňuje vznik projektů, které by jednotlivé instituce samostatně realizovaly jen obtížně.
Spolupráce probíhá například v oblasti biomedicínského výzkumu a zapojují se do ní také další zdravotnická pracoviště. Obě instituce jsou propojené i personálně – například děkan lékařské fakulty působí ve vědecké radě Fakulty aplikovaných věd ZČU.
A pokud mezi nimi přece jen existuje opravdová rivalita, projevuje se především při sportu. Jednou za rok se totiž odehrává hokejová „Bitva o Plzeň“, ve které se utkávají týmy obou institucí.
Od chytré židle až po medicínský výzkum
Univerzity jsou zároveň místem, kde vznikají konkrétní nápady a projekty. Rektor ZČU zmínil například studentské startupové projekty zaměřené na udržitelnost, chytrou domácnost nebo pěstování rostlin.
Jiný studentský projekt se zabývá chytrou židlí, která dokáže sledovat způsob sezení a upozornit člověka na nevhodné držení těla.
Na lékařské fakultě je cesta od vědeckého objevu k běžné klinické praxi výrazně delší. Přesto právě z jejího prostředí vzešly projekty a instituce, které dnes mají významný dopad. Jako příklad Milan Štengl uvedl Bioptickou laboratoř nebo Genetiku Plzeň.
Oba profesoři se přitom shodují, že největší potenciál regionu je v lidech. Talentovaní studenti, jejich propojení s výzkumem a spolupráce mezi různými obory mohou být jedním z klíčů k tomu, aby Plzeňský kraj nebyl pouze místem, kde se nové technologie používají, ale také místem, kde vznikají.
Více v GetSmart podcastu pod titulkem tohoto článku.




