Evropský parlament očima regionů, tentokrát o zaměstnanosti a pracovní politice v zemích EU

Evropský parlament v Bruselu. Ilustrační foto: Richard Beneš

V této kapitole našeho seriálu Evropský parlament očima regionů se podíváme na činnost Evropského parlamentu v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Výbor, který se touto problematikou zabývá se zaměřuje na práva pracovníků, dohlíží na opatření ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Výbor nese název Zaměstnanost a sociální věci. Jeho cílem je také třeba stanovovat pravidla odborných kvalifikací, nebo volného pohybu pracovníků v rámci EU. Stranou ovšem nezůstává ani velmi závažné téma nezaměstnanosti. Jde o jeden z výborů, který má v Evropském parlamentu spíše koordinační a doporučující pravomoci. To ale zdaleka neznamená, že by nebyl důležitý.

„Výbor Zaměstnanost a sociální věci vlastně nastavuje směr politiky zaměstnanosti, směr vytváření nových pracovních míst, lepších pracovních míst, směr propojení trhu práce se vzděláváním, mobilitu v Evropě. To znamená volný pohyb osob, volný pohyb služeb a volný pohyb pracovníků po Evropě,“ informovala členka výboru a europoslankyně Martina Dlabajová (ANO).

Europoslankyně Martina Dlabajová. Foto: Richard Beneš

Dva roky po vstupu do Evropské unie pracovalo v zahraničí okolo 55 tisíc Čechů, dnes už je jich víc než dvojnásobek. Nejčastěji lidé míří za prací do Velké Británie, Německa a Rakouska, kromě kvalifikovaných řemeslníků je tam poptávka po zaměstnancích ve zdravotnictví nebo třeba v gastronomii.

„Mobilita je neustále ještě velmi nízká, když to srovnáme třeba s USA. Lidé nejsou zvyklí tak jako v USA cestovat za prací někam jinam a už vůbec ne mezi státy EU, ale na druhou stranu jsou takové režimy, jako je například vysílání pracovníků, kdy firma jednoho členského státu získá zakázku v jiném členském státu a vyšle na tu zakázku nějaké své pracovníky,“ říká europoslankyně Dlabajová.

EU pomáhá nastartovat kariéru v zahraničí i mladým lidem, a to třeba prostřednictvím programu Erasmus, který kromě vysílání studentů na studium, zprostředkovává i zahraniční praxe. To úzce souvisí i s podporou v nezaměstnanosti, její míra v EU od června 2011 neustále klesá. V současné době činí přibližně 6,5 procenta. Některé státy na tom ale, co se týče zaměstnanosti mladých lidí, pořád nejsou příliš dobře.

„Jižní státy například mají neskutečně vysokou nezaměstnanost, na některých místech dokonce 50 – 60 procent, jedná se o některé regiony v jižní Itálii v Řecku, v jižním Španělsku. Každý druhý mladý člověk je tam bez práce a nemá ani šanci tu práci nějak brzo získat,“ popisuje neradostnou realitu v některých zemích europoslankyně Dlabajová.

Naopak velmi dobře je na tom právě Česká republika. V rámci Evropské unie je u nás v současné době míra nezaměstnanosti vůbec nejnižší, a to konkrétně pod hranicí dvou procent. Podle posledních informací je na tom nejlépe hlavní město Praha a hned po něm Plzeňský kraj. Nízkou míru nezaměstnanosti hlásí tradičně jižní Čechy. Například na Českobudějovicku jsou bez práce jen necelá dvě procenta obyvatel.

Jak si aktuálně stojí některé regiony v oblasti zaměstnanosti a čím jim pomáhá EU?

„K poslednímu březnu evidovaly úřady práce v Jihočeském kraji kolem deseti tisíc uchazečů o zaměstnání, vlastně je to o 2000 uchazečů méně, než bylo v březnu loňského roku. A o téměř sedm tisíc méně, než v březnu předloňského roku,“ říká Vladimír Brablec, šéf Úřadu práce České Budějovice. Jihočeský kraj tak v rámci klesajícího trendu nezaměstnanosti spíše řeší, kde sehnat kvalifikované pracovníky. „My samozřejmě komunikujeme s hospodářskou komorou i s dalšími profesními organizacemi. Uzavíráme sektorové dohody. Snažíme se propagačními videi lákat studenty do těch profesí, které jsou potřeba. Ať už jsou to věci týkající se kovoobrábění a technických profesí,“ zdůraznila Ivana Stráská, hejtmanka Jihočeského kraje.

Úřady práce v některých oblastech úzce spolupracují s Evropskou unií. „Úřady práce využívají prostředků EU, ať jsou to národní projekty, nebo naše regionální. Máme své speciální jihočeské projekty. Ty se zaměřují právě na problémové cílové skupiny, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, lidé starší 50 let, zdravotně hendikepovaní,“ pokračuje Vladimír Brablec. Jeden z takových programů má název POVEZ 2. Je určen zaměstnavatelům, kteří tak v době nedostatku zaměstnanců mohou vzdělávat své pracovní síly a jsou jim hrazeny odborné kurzy. Ty jsou placené z evropských prostředků.

„Jsme rádi, že teď řešíme spíše tento problém, i když je obtížný. Pamatujeme si problémy, kdy byla i u nás vysoká nezaměstnanost. Kdy jsme v rámci evropských peněz podporovali různé akce a projekty, které pomáhaly nezaměstnaným s rekvalifikací, aby si dál mohli hledat práci,“ vzpomíná jihočeská hejtmanka. V dalších měsících prvního pololetí letošního roku se očekává další snižování nezaměstnanosti. A to především díky pokračujícímu nástupu sezónních prací.

Úřady práce se soustřeďují na starší uchazeče o zaměstnání

Pomoci nezaměstnaným rekvalifikovat se a hledat práci má u nás v republice za úkol hlavně aktivní politika zaměstnanosti. Prostřednictvím té v současnosti pomáhají nezaměstnaným třeba v Ústeckém kraji, kde je jejich počet z celé republiky vůbec nejvyšší.

„Hlavním cílem aktivní politiky zaměstnanosti v letošním roce je zaměstnávání osob, které jsou v evidenci dlouhodobě. To znamená více jak 12 měsíců. Zároveň se soustředíme na to, když jsou klienti v hmotné nouzi. Také se soustředíme na uchazeče, kterým je více než 55 let a na uchazeče, kteří mají nějaké zdravotní omezení, které by jim bránilo uplatnit se na trhu práce,“ říká Jaroslav Kunc z Úřadu práce Ústí nad Labem

A jaké jsou vlastně nástroje aktivní politiky zaměstnanosti? „Těch nástrojů je spousta, ale v letošním roce nejvíc využíváme veřejně prospěšné práce. To jsou místa, která jsou vytvořena ve spolupráci s obcemi, městy a také s neziskovými organizacemi. Jsou to práce, které jsou převážně v charakteru pomocných prací při úklidu obcí v neziskových společnostech. Také jsou to nějaké pomocné práce. Dále využíváme rekvalifikace, což je také nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Ten slouží hlavně k tomu, abychom změnili kvalifikační předpoklady těch uchazečů tak, aby byly v souladu s potřebami zaměstnavatelů. V menší míře se v letošním roce využívají společensky účelná pracovní místa. To jsou mzdové příspěvky na zaměstnávání uchazečů o zaměstnání z těch problémových skupin. Ale v tomto případě cílené do zaměstnavatelské sféry. To znamená na podnikatele a ty co nemají možnost veřejně prospěšných prací,“ zmínil Jaroslav Kunc.

Ústecký kraj s nezaměstnaností bojuje dlouhodobě a zůstává na konci žebříčku v porovnání s ostatními kraji. Ale i tady se situace pomalu zlepšuje. „Každý měsíc jsme na tom s nezaměstnaností lépe, než tomu bylo v předchozím měsíci. Došlo k poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, teď jich máme 25 tisíc, což je zhruba o 1700 méně, než v předchozím měsíci. Podíl uchazečů o zaměstnání je 4,3 procenta. A to je zase zhruba o dvě desetiny méně, než minulý měsíc,“ uvedl Jaroslav Kunc.

A ve které sféře chybí v Ústeckém kraji nejvíce zaměstnanců? Dlouhodobě je velká poptávka po kvalifikovaných dělnících a technicích ve strojírenství. Pracovní síly chybí i ve zdravotnictví a v sociálních službách. Poptávka pracovních míst se průběžně mění, má samozřejmě i sezónní výkyvy.

Vezmou roboti lidem práci a zvýší se tak nezaměstnanost?

Dalším velkým tématem, kterým se výbor EP Zaměstnanost a sociální věci v souvislosti se zaměstnaností zabývá, je to, jak bude vypadat trh práce v budoucnosti. „Je to téma, které souvisí s tím, že my víme, že velmi rychle postupuje digitalizace a robotizace. Vyvstává často taková otázka, jestli roboti nahradí práci lidí, nebo nenahradí. Já jsem zastáncem toho, že v žádném případě nenahradí, protože víme, že spousta nových míst naopak díky robotizaci a digitalizaci vznikne. Vzniknou třeba i místa, o kterých dnes netušíme, ale budou potřeba v tom novém světě na tom novém pracovním trhu. A to bude velmi zajímavé, protože my musíme lidi připravit na ty nové dovednosti,“ hledí do budoucnosti europoslankyně Martina Dlabajová.

Do působnosti výboru spadá i sociální zabezpečení. To si řeší každý stát samostatně, ze strany EU je ale potřeba tuto oblast koordinovat. „Aby když někdo se přestěhuje z jednoho členského státu do druhého věděl, zda má nárok na nemocenskou, mateřskou, na důchod, nebo třeba i na podporu v nezaměstnanosti. Tyto věci se nám objevují i v takových aktuálních otázkách. Rakousko schválilo zákon 1. ledna, kde určilo to, že přídavky na děti nebudou dávány cizincům, kteří v Rakousku pracují. To já považuji za velice diskriminační, protože lidé, kteří živí své rodiny na jižní Moravě, pracují třeba v Rakousku. Platí daně, platí sociální zabezpečení v Rakousku. Mají tak stejný nárok, jako mají rakouští pracovníci. Takže to je věc, na kterou se díváme hodně zblízka, aby třeba něco podobného neudělalo i Německo. Tam je také spousta lidí, kteří žijí mezi Německem a Českou republikou,“ doplnila europoslankyně Martina Dlabajová.