Evropský parlament očima regionu, tentokrát o vnitřním trhu a ochraně spotřebitelů

Evropský parlament. Ilustrační foto: Richard Beneš

Legislativní dohled nad pravidly volného pohybu zboží, služeb a pracovníků udržuje výbor Evropského parlamentu nazvaný Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů. Ten se také zároveň věnuje i ochraně hospodářských zájmů spotřebitelů. Spotřebitelem je každý z nás, v rámci Evropské unie tak mluvíme o více než půl miliardě lidí, pro které se tento výbor snaží vyjednávat rovné podmínky a chránit jejich zájmy. A tom je dnešní díl seriálu Evropský parlament očima regionu.

„Je to mimořádně důležitý výbor Evropského parlamentu, protože projednává veškerou legislativu, to znamená směrnice a nařízení, které se týkají jednotného vnitřního trhu a práv spotřebitele. To znamená práv všech občanů, kteří si v EU nakupují zboží, uzavírají smlouvy o službách. To znamená ty každodenní činnosti, které každý z nás děláme, jdeme si nakoupit, jdeme k holiči,“ říká europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

Překážky, kterými by pro spotřebitele nejen v oblasti obchodování mohly být hranice jednotlivých členských států, bourá právě vnitřní trh. „Jednotný vnitřní trh má ty výhody, že má vlastně čtyři svobody, že můžeme nejenom volně obchodovat napříč EU, ale že můžeme i pracovat volně v EU a studenti můžou studovat v zahraničí,“ zdůraznila zase europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

Volný pohyb zboží, osob, kapitálu a služeb definovala Maastrichtská smlouva na začátku 90. let minulého století. Myšlenka vytvoření vnitřního trhu tu byla ale dávno před tím. První zmínky se objevily už v Římské smlouvě, jen se dlouho nedařilo zavést ho v praxi. Není to tedy tak dlouho, co obyvatelé Evropské unie čerpají tyto výhody, které se v jejich prospěch neustále posouvají vpřed.

„Řekl bych, že to je taková hlavní ekonomická výhoda Evropské integrace. I ti občané, kteří jsou třeba skeptičtí k evropské integraci, tak nemohou pominout to, že díky tomu, že ČR je součástí evropského trhu, čeští podnikatelé, české firmy mohou bez omezení vyvážet České zboží do ostatních, zatím 27 zbylých států. A to, že naopak z EU k nám přichází zboží, tak to je obrovsky výhodné,“ uvedl Jiří Pospíšil.

K čemu slouží Celní unie EU?

K jednotnému vnitřnímu trhu všech členských států dopomáhá i Celní unie EU. Dnes jsou její součástí i některé nečlenské státy EU, jako je třeba Turecko, nebo Monako.

„Celní unie EU je unie mezi státy, které mezi sebou odbouraly cla. Mají navenek i jednotný celní sazebník. Pro nás je to výhoda, pro naše firmy, že nemusí proclívat na vnitřní trh, kam jde 80 procent našeho vývozu. A je to výhoda i pro nás pro spotřebitele, že máme levnější zboží,“ vysvětluje Dita Charanzová. Podle slov Jiřího Pospíšila díky exportu naše země ekonomicky prosperuje, protože Česká republika je postavena na exportu, tedy na tom, co vyrobíme a vyvezeme. „Jsme relativně menší země a vše, co vyrobíme, u nás samozřejmě nespotřebujeme. Na druhou stranu díky tomu, že zboží, které se k nám dováží, které nepodléhá žádnému clu, tak je pro občana levnější.“

Neméně využívanou a důležitou výhodou je pro nás i možnost volného pohybu osob. „Není to jenom o tom, že jedeme bez celní kontroly k moři do Itálie nebo do Španělska. Ale je to hlavně o tom, že dneska můžeme kdekoliv v Evropě se trvale usadit, můžeme kdekoliv v Evropě pracovat za stejných podmínek jako dotyční Evropané v dané zemi a fakticky tak můžeme kdekoliv v EU žít. A to je obrovská výhoda zvláště pro mladé lidi,“ říká europoslanec Pospíšil.

Zejména mladí lidé této výhody využívají stále více, nejde jen o zahraniční studijní pobyty. V poslední době narůstá i počet manželství mezi cizinci, těch je už kolem 30 milionů. Stále se také vyvíjí i podmínky v oblasti poskytování služeb. Tady ale stále existuje celá řada překážek. „Pořád jsou rozdílné předpisy, které třeba upravují poskytování služeb v jednotlivých členských zemích. To znamená, když třeba budete kadeřníkem v ČR, splníte podmínky pro výkon této činnosti v ČR, tak když budete chtít tuto živnost vykonávat ve Španělsku, budete muset splnit podmínky, které stanovuje španělské právo. Hudba budoucnosti by byla, kdybychom měli jednu úpravu a kadeřník, který splní podmínky pro registraci a výkon živnosti v jedné členské zemi, by mohl vykonávat tuto činnost v kterékoliv jiné členské zemi,“ dodává Pospíšil.

Ochrana spotřebitelů je téma číslo 1.

Pojďme ale zpět k ochraně spotřebitelů, kterou má výbor Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů na starosti. I v tomto odvětví se evropská unie neustále vyvíjí. Ochrana spotřebitelů v EU je opravdu téma číslo jedna, právě proto, že se pohybujeme na vnitřním trhu. A je poměrně komplikované sjednocovat pravidla, když v jednotlivých státech jsou velmi různá. Když se podíváme například na záruční dobu u výrobků, tak ta se pohybuje od dvou let až téměř po neurčito. Prostě v každé té zemi je to jinak,“ vysvětluje dnes již bývalá europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD).

„To celé spotřebitelské právo pochází z dílny EU a takové výhody, že můžete třeba do 14 dnů vrátit výrobek, který si on-line objednáte, bez toho, že byste uvedli důvod. To znamená, že výrobek, který je bez vady, ale vám nějak nevyhovuje, tak jej můžete vrátit! To je zkrátka obrovský průlom,“ uvedl Jiří Pospíšil.

Přesto se ale další a další výhody stále vyjednávají. Od 90. let se působnost této politiky rozšířila i na internet. Digitální trh, nákupy on-line na internetu, to jsou všechno věci, které teď Evropa řeší, protože čím dál více Evropanů už nemá takový ten standardní model nákupů a nejen Vánočních, že jde do supermarketu. Ale chtějí si objednávat zboží po internetu. No a pořád je rozdíl, když si objednáte on-line zboží od firmy, která je v ČR a když si objednáte od firmy, která je v Německu nebo ve Španělsku. A naším cílem je, aby když si Čech objednává zboží na internetu, aby ta pravidla v celé EU byla stejná,“ říká Pospíšil.

„Já jsem byla u toho a vyjednala jsem, abychom nebyli diskriminováni podle IP adresy. Málokdo věděl, že vlastně dostanete cenu podle toho, z jakého počítače zboží objednáváte. Zda jste v Praze, nebo v Berlíně. Takže teď už nejsme diskriminováni při nákupech na internetu,“ uvedla europoslankyně Dita Charanzová.

Padělky zboží všeho druhu zaplavují země EU

Kde ale stále diskriminováni jsme, je dvojí kvalita zboží a potravin. To je žhavé téma, které v současné době hýbe Evropským parlamentem a konkrétně i tímto výborem. Evropská unie chrání spotřebitele i prostřednictvím takzvaného RAPEXU, to je systém rychlého varování, prostřednictvím kterého příslušné orgány jednotlivých zemí informují celou EU o závadných výrobcích. „Je to ochrana lidí, proti nějakým špatným dovozům nebo nebezpečným výrobkům ze zahraničí. V současné době se bavíme například o aféře se závadným hovězím masem. Upozorníte na to další země, řeknete jim, aby se zaměřily na tuto oblast, nebo aby stáhly takovýto výrobek nebo takovéto zboží z trhu. To jsou systémy varování pro potraviny i pro nepotravinářské výrobky,“ řekla ex-europoslankyně Sehnalová.

Jen za minulý rok došlo ke stažení z trhu až u dvou tisíc zboží. Nejčastěji jde třeba o výrobky z Číny na tržnicích. Své o tom ví Jan Řezáč, ředitel inspektorátu ČOI Plzeňského a Karlovarského kraje „S tím jsme se setkali spíše u hraček, u padělků hraček, kde by mohly být nějaké nebezpečné sloučeniny, ftaláty nebo špatná bezpečnost pro děti ve smyslu užívání a nebo na elektro zařízení, repro soustavy, nebo rádia, kde byla zase třeba špatná elektroinstalace. Takže v této oblasti ta nebezpečnost je.“

Nejde ale jen o závadné výrobky, které inspektoři na tržnicích objevují. Spotřebitelé jsou tu dost často i klamáni a to konkrétně prostřednictvím padělků. „Nejvíce se odhalují padělky na tržnici Svatá Kateřina u Rozvadova a dále potom na tržnicích u bývalého hraničního přechodu Folmava,“ popisuje aktivity celníků s hledáním padělků Marcela Kašparová, mluvčí Celního úřadu pro Plzeňský kraj. „Tam se jedná primárně o padělky textilu jako takového, obuvi i kožených výrobků, kabelek, peněženek. Samozřejmě se tam setkáme i s padělanými rozmnoženinami, jako CD, DVD a pak také v některých případech elektrozařízení jako jsou sluchátka a rádia,“ vyjmenovává druhy nejčastějších padělků šéf ČOI pro Plzeňský a Karlovarský kraj.

Inspektoři ČOI používají nové postupy v boji proti padělatelům

I přesto že inspektoři provádí kontroly několikrát do roka, prodejci nezahálí a zboží rychle doplňují. „Samozřejmě ten monitoring probíhá, i ty kontroly, k tomu máme ještě novou kompetenci od předloňského roku, kdy můžeme otevírat nově provozovny. Takže i na to se soustředíme a samozřejmě místo takových akcí, kdy jsme přijeli a před námi se zavíraly stánky a my jsme se snažili aspoň do nějakého dostat, tak dneska tu činnost spíše směřujeme k tomu, že si nejdříve natipujeme ten stánek a pak tam jdeme se zámečníkem a otevřeme ten stánek,“ říká Jan Řezáč.

Velká spousta padělků je rozpoznatelná pouhým okem. Většina spotřebitelů si tak pochopitelně takové zboží kupuje vědomě, a to hlavně kvůli jeho nízké ceně. Poslední případ, kdy celní správa odhalila sklad padělků, se odehrál právě na Folmavě. Tam kontroloři zadrželi téměř 2500 padělků. Mezi padělanými výrobky se často objevuje i drogerie. „Jako kuriozitu mohu uvést jeden případ padělků drogerie. Podařilo se nám zajistit tuhé WC bloky, kterých bylo téměř 17 000 kusů v hodnotě 2,5 milionu korun,“ dodala Marcela Kašparová, mluvčí Celního úřadu pro Plzeňský kraj.