Evropský parlament očima regionů, tentokrát na téma rozpočet

Evropský parlament tvoří komplex moderních budov. Foto: Richard Beneš

Rozpočet, to je téma dalšího dílu našeho seriálu o Evropském parlamentu. Tentokrát vám prozradíme, jak se rozpočet vytváří a jakým způsobem se finance z EU využívají. V Evropském parlamentu se o rozpočet starají hned dva výbory, tím prvním je rozpočtový výbor, který ho pomáhá radě posuzovat. Výbor pro rozpočtovou kontrolu zase dohlíží na to, zda se finanční prostředky z rozpočtu využívají správně.

Evropská unie je mezinárodní organizací, která je na rozdíl od ostatních specifická provázaností svých členských států. To platí i o jejím rozpočtu, jeho hlavním úkolem je financovat rozdíly mezi jednotlivými regiony a zvýšit jejich prosperitu. Výdaje z rozpočtu jdou tak hlavně na zemědělství, životní prostředí nebo třeba posílení bezpečnosti. Největší podíl na rozpočtu Unie mají příspěvky jednotlivých členských států.

Europoslanec Tomáš Zdechovský. Foto: Richard Beneš

„Evropský rozpočet se tvoří tak, že vlastně členské státy se dohodly asi na jednom procentu svého hrubého domácího důchodu, které se vypočítává přes statistiky Eurostatu. Každý stát má vyměřenou část, kterou do toho rozpočtu pošle,“ vysvětluje europoslanec Tomáš Zdechovský.

Nejvíce peněz do rozpočtu Evropské unie přitéká pravidelně z Německa. Zbytek pak tvoří vlastní příjmy EU, mezi které patří tradiční vlastní zdroje jako jsou cla, zemědělské dávky a potom vlastní zdroj z DPH.

A jak se vlastně rozpočet tvoří, kdo rozhoduje o tom, jak se finanční prostředky z něj využívají? „Rozhodují o tom tři důležité subjekty. První, kdo dá návrh rozpočtu je Evropská komise, potom ten návrh jde Evropskému parlamentu a členským státům. Ty pošlou pozici k tomu rozpočtu, následně se potom vyjednává mezi členskými státy Radou EU a Evropskou komisí o tom, jak ten rozpočet skutečně bude vypadat. Většinou ten návrh na začátku komise je takový, řekl bych hodně ustřelený. Komise se snaží šetřit a EP se snaží ty peníze výrazným způsobem navýšit tak, aby odpovídaly reálným potřebám,“ uvedl europoslanec Zdechovský.

V současné době, tedy v roce 2019, pracuje Evropská unie s rozpočtem 165,8 miliardy eur, který je součástí víceletého finančního období 2014 – 2020. Už teď ale probíhá jednání o rozpočtu na další programové období tedy na roky 2021 – 2027.

Europoslankyně Martina Dlabajová. Foto: Richard Beneš

Místopředsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu, europoslankyně Martina Dlabajová konstatovala, že v připravovaném rozpočtu je několik změn. „My za prvé víme, že ten rozpočet bude menší než je rozpočet na stávající programovací období. A to hlavně i z toho důvodu, že víme, že odchází jeden členský stát, odcházet má Velká Británie. Takže i ten objem celkových rozpočtů se sníží. Velká změna, která tam nastane, bude pak změna takzvané flexibility, což je věc, za kterou jsme bojovali. Já osobně jsem se ji snažila prosadit, protože EU a evropský rozpočet musí být schopný reagovat na jakoukoliv nenadálou situaci.“

To potvrdily hlavně události v současném programovém období, jako byla migrační krize, nebo teroristické útoky v Evropě. Flexibilita by tak měla v takovýchto případech umožnit uvolnit neplánované finance.

Původní návrh příštího víceletého rámce počítal s menší podporou v oblasti zemědělství a politiky soudržnosti. Vystoupení Velké Británie totiž výrazně sníží finance a je třeba někde ušetřit.

Eurokomisařka Věra Jourová. Foto: Richard Beneš

„Musíme udělat více za méně peněz. To více znamená posílení rozpočtu na obranu, na bezpečnost, na vědu a výzkum, včetně takových věcí jako je investice do podnikání v oblasti umělé inteligence a digitálních technologií. To jsou nové věci, do kterých by Evropa chtěla investovat ale musí si poradit s menším objemem peněz,“ říká česká eurokomisařka Věra Jourová.

Z rozpočtu EU putovalo zhruba jedno procento financí na bezpečnost. Cílem Evropského Parlamentu je zvýšit částku alespoň na pět procent. Jedním z témat v oblasti bezpečnosti je třeba zvýšení ochrany vnějších hranic, nebo zvýšení výdajů na EUROPOL, které má přinést zefektivnění policejní spolupráce mezi jednotlivými členskými státy. Ta prý v současné době nefunguje úplně na 100 procent. Že spolupráce mezi více státy výrazně urychlí vyšetřování, dokazují i nedávné události.

„Svědčí o tom například loňská vražda slovenského novináře Jana Kuciaka. Ten výsledek se dostaví v řádech několika dní, zatímco když to řeší jen národní policie, tak to může trvat i několik měsíců, nebo let. Myslím si, že ta spolupráce se ukázala jako potřebná. A co se týká ochrany vnějších hranic, tak my se chceme soustředit na ochranu Schengenského prostoru, kde jsou v současné době obrovské díry. Bohužel tam dochází k řadě problémů a ne vždy jsme spokojeni s tím, jak jednotlivé členské státy tu hranici hlídají,“ zdůraznil europoslanec Tomáš Zdechovský.

Eurokomisařka Věra Jourová. Foto: Richard Beneš

Eurokomisařky Věry Jourové jsme se zeptali na to, jak se bude rozpočet po roce 2020 vyvíjet pro Českou republiku? „Dá se říci, že pro Česko, když to nasměruji směrem domů, tak jsou to vlastně dobré i špatné zprávy zároveň. Čechům hodně záleží na tom, abychom investovali do bezpečnosti a zároveň i do výzkumu. Ale zároveň jsme si zvykli na velký balík peněz na regionální politiku, takzvané evropské fondy, nebo strukturální fondy chcete li. Z těch se u nás financují dálnice, čističky odpadních vod, řada investičních projektů, které jsou vidět v dalších městech a obcích. Tím, že si ČR hodně pomohla a vlastně už nepatří mezi ty nejchudší státy, tak se očekává, že to bude menší balík peněz, které poplynou do ČR přes ty klasické evropské fondy, na které jsme zvyklí.“

Europoslanec Tomáš Zdechovský. Foto: Richard Beneš

Snížení financí na regionální politiku by ale třeba pro Českou republiku nemělo být tak radikální. I po roce 2020 dostane náš stát stále víc peněz, než do rozpočtu vloží. „Naše země dostane asi 450 miliard korun, to znamená poměrně výrazně hodně peněz právě třeba na stavení infrastruktury, nebo na projekty, které jsou spojené s ekologií, s opravou některých budov a třeba i se vzděláváním,“ pokračuje dál Tomáš Zdechovský.

Česká republika dostala od vstupu do EU, tedy od roku 2004, celkem 1,31 bilionu korun. Vůbec nejméně peněz k nám přiteklo v prvních letech po vstupu v roce 2005 to byly dvě miliardy korun, od té doby částka stoupala a o 10 let později už dosáhla 150 miliard!

Členské státy Unie se ve vztahu k rozpočtu dělí na čisté plátce a čisté příjemce. Pokud stát dostane od EU víc peněz než přispěje, je čistým příjemcem. Pokud dostane peněz naopak méně, řadí se pak mezi čisté plátce. Česko je dlouhodobě čistým příjemcem, momentálně přispívá do rozpočtu částkou řádově v desítkách miliard korun a dostává zpět asi třikrát více. Pro představu, od vstupu do EU dostala o 741 miliard korun víc, než kolik do rozpočtu sama poslala. Naše životní úroveň se ale zvyšuje, větší podporu tak budou v budoucnu potřebovat jiné, chudší členské státy.

„Ta doba je ještě daleko a já si myslím, že to musíme brát velmi pozitivně, že se nám tak daří, že bychom někdy v budoucnu ty finance nepotřebovali a budou je potřebovat třeba jiné regiony, které na tom nebudou dobře. Ale to bude určitě ještě za dlouho. V každém případě my víme, že v tom příštím programovacím období Česká republika bude stále ještě tím čistým příjemcem,“ poznamenala europoslankyně Martina Dlabajová.

Europoslankyně Martina Dlabajová. Foto: Richard Beneš

Jak už bylo uvedeno, rozpočet, mají na starosti hned dva výbory, kromě výboru pro rozpočet, který pomáhá při jeho posuzování, funguje v rámci evropského parlamentu i výbor pro rozpočtovou kontrolu. „To je výbor, který kontroluje každé euro, které vyjde z evropského rozpočtu a to kamkoliv, ať jsou to eura, která vyjdou do členských států do regionů, do měst do obcí, nebo jsou to finance, kterých je potřeba na rozvojovou politiku například do Afriky. Dále jsou to finance na zemědělství, finance na vědu a výzkum,“ řekla Dlabajová.

„My potom kontrolujeme, jakým způsobem se rozpočet EU využívá. To znamená, že jezdíme do členských států, nebo kontrolujeme tady v Bruselu a jinde instituce EU. Ptáme se, zda se ty peníze opravdu dobře investovaly,“ zmínil Zdechovský.

S tím souvisí i posuzování chybovosti jednotlivých projektů. Ta se prý v posledních letech výrazně snížila. „Od roku 2004, kdy jsme vstoupili do EU, tak ta chybovost na kohezní politiku byla kolem 13, až 14 procent. To znamená že 13 nebo 14 procent všech projektů v Evropské unii mělo nějakou chybu. Mohla to být jen nějaká administrativní chyba, nebo chyběl nějaký dokument, prostě jakýkoliv typ chyby. Dnes je ta chybovost kolem tří procent, takže ten úspěch je obrovský,“ doplnila Martina Dlabajová.

Kromě kontroly, zda se finance využívají správně, není ani schvalování rozpočtu jednoduchý proces. Důkazem toho je i fakt, že rozpočet na rok 2019 byl schválen takřka na poslední chvíli. Pokud by se na jeho schválení unijní instituce neshodly, hrozilo by unii rozpočtové provizorium. V dalším díle seriálu se podíváme na působení EU a EP v oblasti zahraniční politiky, hlavním tématem bude BREXIT. Co všechno a jak moc vystoupení VB z EU ovlivní?

This slideshow requires JavaScript.