Evropský parlament očima regionů. Proč je důležité jít k volbám?

Nejdůležitější místo v Evropském parlamentu už brzy zaplní noví europoslanci. Foto: Richard Beneš

Jediný den zbývá do evropských voleb, které se v České republice uskuteční ve dnech 24. a 25. května. V dnešním dílu našeho seriálu nazvaného Evropský parlament očima regionu vám povíme, proč je vaše účast ve volbách tak důležitá a jak vlastně probíhají.

Evropský parlament je jedinou mezinárodní institucí, jejíž zástupci jsou voleni přímo a to od roku 1979. Pravidla a způsob volby si každý stát určuje sám. Jediné co mají společné, je týden ve kterém se mají volby konat. „Není nijak unifikován volební systém, jestli se volí na základě kandidátních listin, nebo jestli se volí jednotliví kandidáti, nicméně ta současná realita je taková, že se ve všech členských státech používají poměrné volební systémy,“ uvedl na úvod politolog Petr Jurek.

Sjednocena nejsou ani další pravidla, jako je třeba právo volit a právo být volen, například v Rakousku si své zástupce do EP smějí vybírat už od 16 let. Možnost stát se europoslancem pak v řadě zemí náleží lidem nad 21 let. Konkrétně v ČR vycházíme ze základních zásad volebního systému Poslanecké sněmovny do Parlamentu ČR. Samozřejmě ta velká odlišnost je to, že ČR je jedním volebním obvodem, protože volíme jen 21 poslanců. Odpadá tady členění na nějaké volební kraje a volební obvody,“ řekl Jurek.

Volbám do evropského parlamentu se obecně nepřikládá velký význam. Politické strany, které usilují o silný vliv na domácí scéně, ale ani voliči se o volby do instituce evropské unie podle odborníků příliš mnoho nezajímají, to se mnohdy odráží i na politických kampaních. „Troufám si říci, že ta letošní dosavadní kampaň je historicky asi úplně nejslabší, nejméně výrazná. Volby do EP jsou letos asi nejvíce na okraji zájmu v historii členství ČR v EU,“ konstatoval politolog.

Volební účast ve volbách do evropského parlamentu v průměru dlouhodobě klesá. V posledních volbách tedy v roce 2014 obsadila Česká republika společně s našimi slovenskými sousedy poslední příčky co do účasti. V ČR se k urnám dostavilo pouhých 18 procent. Slovenská účast byla ještě o dalších pět procent nižší. Naopak první příčky dlouhodobě ovládá Belgie. Před pěti lety se voleb zúčastnilo na 85 procent Belgičanů. Důvod této vysoké volební účasti je ale jednoduchý, stejně jako v Řecku, Lucembursku a na Kypru je tam totiž účast v evropských volbách povinná.

Debaty se zúčastnili tři stávající europoslanci a jedna kandidátka do europarlamentu. Foto: Richard Beneš

V předvolebním čase se jednotliví kandidáti představují v ulicích, prostřednictvím billboardů, v novinách, v televizi a v posledních letech je stále populárnější i internet a zejména potom sociální sítě. Kromě toho se političtí soupeři utkávají v debatách před živým publikem. Jednu z možností poslechnout si takové měření sil měla veřejnost v plzeňské vědecké knihovně. Debaty se zúčastnila plzeňská kandidátka na europoslankyni a číslo 5 na kandidátce ODS, Radka Trylčová, dále potom europoslanci Pavel Poc (ČSSD), Pavel Svoboda a Luděk Niedermayer (TOP 09). Mluvilo se o úspěších i neúspěších Evropské unie a také o tom, co vlastně pro nás znamená.

Očekávám ve volbách podobnou účast jako v loňských komunálních volbách. Ale na druhou stranu my jsme se z takového státu, který tak trošku hledal sám sebe v Evropě, stali samostatným cílevědomým státem. Víme, co chceme prosazovat, jak toho docílit tak, aby Evropa byla méně byrokratická, aby řekněme byla pomáhající a splňovala ten cíl a účel proč v ní chceme být a zůstat,“ uvedla Radka Trylčová.

Účastníci diskuse se zajímali o aktuální dění, kterým se europoslanci zabývají v současnosti, jako je třeba životní prostředí, nebo problematika rozdílné kvality zboží v jednotlivých státech.

Účastnici debaty. Foto: Richard Beneš

Obecně se lidé ptají na celou řadu otázek a já musím říci, že jsem velmi rád, že se ty otázky oproti minulým létům, kdy to bylo zejména o výši poslaneckých platů, nebo o migraci, nebo o různých takových tématech, teď už opravdu posunujeme. Ten zájem veřejnosti se ubírá právě směrem k životnímu prostředí. I ta případná nekvalita potravin, je v zásadě také do jisté míry důsledkem změn v našem životním prostředí,“ uvedl například europoslanec Pavel Poc.

To je ale jen zlomek toho, co leží na bedrech evropských poslanců. V poslední době roste i skepticismus vůči evropské unii hlavně mezi lidmi, kteří se v jejím fungování příliš neorientují.

Podle mě, nízká účast v minulých eurovolbách, byla do značné míry způsobena jak nedostatkem kvalitních informací, tak také tím, že prostě pro lidi byl Brusel příliš daleko. Myslím si, že je potřeba EU změnit, připravit i institucionálně co do pravomocí, financí, aby prostě byla schopná čelit těm výzvám a řešit ty problémy, které evropští občané od ní očekávají,“ řekl Pavel Svoboda.

Trojice europoslanců si měla stále o čem povídat. Foto: Richard Beneš

Podle slov Luďka Niedermayera potřebujeme rozvíjet fungování společného trhu, potřebujeme usnadňovat a zlepšovat život občanů. „A to třeba tím, že nebudou čelit zbytečným byrokratickým překážkám. Doufám, že více lidí využije svého práva ovlivnit to, kam náš kontinent směřuje a doufám, že to budou voliči informovaní o tom, co unie dělá, jaké má pravomoci, jak vlastně v těch minulých letech fungovala. To znamená, že projeví opravdu svůj názor, jak by chtěli, aby to fungovalo dál.“

Právě fakt, že lidé nevědí, jak Evropská unie funguje, je často příčinou malého zájmu o volby. Náplň práce europoslanců není ani zdaleka možné pochopit z hesel na billboardech nebo v předvolebních spotech.

O debatu na téma evropských voleb měli zájem mladí i starší. Foto: Richard Beneš

V tom nám to ti politici příliš neusnadní, protože nevedou žádnou výraznou kampaň a když ji vedou, tak většinou ne o tom, co budou dělat v europarlamentu, ale o různých zástupných tématech, která se týkají většinou vztahu ČR a EU. To opravdu není záležitost, kterou může europoslanec ze své pozice reálně ovlivnit. Ten, kdo říká, že bude z pozice europoslance například zajišťovat větší přísun peněz do regionální politiky, tak buď neví, co bude mít v europarlamentu za práci a nebo to ví. Ale ví, že jeho voliči to neví,“ vysvětluje politolog Jurek.

V letošních volbách u nás do Evropské unie kandidují čtyři desítky politických stran a hnutí. Celá řada subjektů ale zakládá svoji kampaň pouze na kritice EU. Mnozí se holedbají tím, že jejich hlavním plánem po zvolení do europarlamentu je podrývání jeho činnosti.

A proč je vlastně účast ve volbách do evropského parlamentu důležitá podle několika stávajících  europoslanců, které jsme oslovili? Rozhodnutí, která projdou evropským parlamentem totiž ovlivňují životy nás všech.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), europoslankyně:

Vzdělání je velmi důležité a to i přes to, že tam neschvalujeme velké množství legislativy, ale schvalujeme financování, schvalujeme doporučující dokumenty a především umožňujeme členským státům výměnu zkušeností.“

Martina Dlabajová (ANO), europoslankyně

Musíme mít dobře promyšlené, kam finance půjdou a musíme si to umět sami určit, protože sami máme vize pro naši republiku, pro naše regiony a na základě toho si musíme určit právě i ty cíle, pro tyto finance z EU. A bude to tedy spíše záležet na efektivitě a ne na množství těch peněz.“

Dita Charanzová (ANO), europoslankyně

Z Bruselu nám přichází stovky právních předpisů ročně, našim cílem je bojovat za zájmy českých spotřebitelů a firem. Pro mě je důležité, abychom do Bruselu nevysílali politiky, kteří tam jedou na odpočinek.“

Jiří Pospíšil (TOP 09), europoslanec

Já bych chtěl poprosit všechny občany, aby opravdu nepodceňovali evropské volby a přišli k volbám, protože marná sláva, ať se nám to líbí nebo ne, ČR je součástí EU. My jsme Češi a současně Evropané , takže ty volby nelze podceňovat.“

Jaromír Kohlíček (KSČM), europoslanec

Osmdesát procent naší legislativy prochází EP, čili když tady budou lidé, kteří nemají o těch technických i o těch dalších věcech ani ponětí, tak je to špatně. Jjestli si někdo myslí, že když tady v EP bude někdo, kdo bude trošku koktat anglicky, že mu všechno tady budou překládat, tak se hluboce mýlí.“

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), europoslanec

Když nepůjdou lidé volit tak půjde za ně volit někdo jiný a pak mohou doma jenom nadávat u televize, když uvidí, že ta EU jde směrem, kterým oni nechtěli. Voliči jsou ti, kdo teď může rozhodovat o tom, zda se bude EU reformovat, nebo ta EU bude vypadat tak, jak vypadá.“

Kateřina Konečná (KSČM), europoslankyně

I když nesouhlasíte s EU a říkáte si, že je to zbytečné, tak si jen uvědomte, že někdo další rozhodne za vás, kdo vás vlastně bude těch následujících pět let hájit. A to, že to bezpochyby pocítíte to je prostě faktem, protože ta legislativa odtud přichází.“

O tom, že je účast v jakýchkoliv volbách důležitá, není sporu. Dává každému možnost ovlivnit dění na politické scéně. Teď už je to jenom na nás, jak se rozhodneme a jakou roli České republice v příštích pěti letech určíme.

A co dalšího ještě zaznělo při debatě v Plzni?

Pavel Poc:

Co se týká budoucího konání, tak životní prostředí dnes, ať se to komu líbí, nebo ne, to už musí uznat i ti skeptici je nejvíc limitující faktor pro naši civilizaci. Ještě krůček a budeme za hranou a buď za tu hranu spadneme kvůli důsledkům klimatické změny, nebo za tu hranu spadneme v důsledku krize ekosystému, který je dnes otráven našimi odpady, pesticidy a vším možným. Toto jsou prostě klíčová témata, byť nejsou a nebyla v těch posledních deseti letech tak mediálně zajímavá a to je to, co já dělám.“

Já jsem v zásadě asi jediný český europoslanec, který 10 let pracuje ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. To jsou moje hlavní témata, kdybych měl hovořit o tom, co jsem vlastně teď dokončil, tak je to novela všeobecného potravinového práva, která mimo jiné znamená výrazné zlepšení bezpečnosti potravin. Podařilo se nám konečně posunout rozhodovací procesy v oblasti potravin, zejména v oblasti pesticidů, nebo těch látek, které se do potravin dostávají tak, aby byly transparentní. Aby na ně bylo vidět, aby ty rozhodovací procesy byly prostě obezřetnější. Známe všichni kauzy od glyfosátů až po všechno možné, takže toto je prostě jeden úspěch, kterým se chlubím.“

Pavel Svoboda:

EU stojí před řadou výzev bezpečnostních, ale i dalších. Myslím si, že je potřeba EU změnit, připravit i institucionálně, co do pravomocí, financí, aby prostě byla schopna čelit těm výzvám a řešit ty problémy, které evropští občané od ní očekávají. Ona má sice zatím svázané ruce v mnoha oblastech, ale to evropského občana nezajímá, takže je potřeba vyjít vstříc očekávání evropanům a možná pak bude větší zájem a větší důvěra v unijní instituce.“

Podle mého názoru už jsme euro dávno měli přijmout, ale na druhou stranu nelze to dělat na sílu, nelze to dělat tak, že prostě jenom 25 procent lidí tuto myšlenku podporuje. Potřebujeme opravdu kvalitní debatu na toto téma, nejenom nějaké ideologické výkřiky. Ono konec koncům euro je jenom měna, takže takové ty mýty, že eurem se všechno zdraží, to jsou skutečně jenom pověry.“

Luděk Niedermayer:

Ta zkušenost dokazuje, že v těch minulých pěti letech nás potkaly věci, o kterých jsme ani netušili, že se stanou. Věci, jako byla ruská anexe Krymu, jako byla migrační krize, Brexit, změna politiky Ameriky, takže já myslím, že my potřebujeme EU, která bude silná a bude schopná i na ty věci, které nás potkají a vůbec o nich nevíme, správně reagovat.“

Jinak z toho, co asi víme, co nás čeká, vlastně potřebujeme rozvíjet fungování společného trhu. Potřebujeme usnadňovat a zlepšovat život občanů třeba tím, že nebudou čelit zbytečným byrokratickým překážkám, nebo s vůlí firem, které působí, že trhy v EU nefungují úplně dobře. A myslím si, že hrozně důležité je, aby prostředí ve kterém žijeme a naše planeta byla uchována i dalším generacím. Mám pocit, že to je obrovský úkol, který před námi stojí a který nemůžeme vyřešit jako jednotlivci ani jako země. Ale musíme se spojit na to, abychom si s ním poradili.“

This slideshow requires JavaScript.