Když se řekne středověk, mnozí si představí temno a chlad. Historická hudba nás však přesvědčuje o opaku. Tehdejší lidé se uměli radovat, milovat a slavit s neobyčejnou intenzitou. Právě tuto živou a pulzující tvář historie přináší plzeňská formace ELTHIN, která v letošním roce slaví 20 let od svého založení.
Elthin: Hudební cesta časem do dob králů a trubadúrů
U příležitosti významného jubilea pořádá kapela ve čtvrtek 24. září 2026 od 19:00 hodin slavnostní koncert v plzeňském kostele Všech svatých pod názvem Hle, čas radosti!.
O programu: Od slavných rukopisů po dvorskou lyriku
Výroční koncert nabídne pestrý průřez středověkou hudbou Evropy od 13. do 15. století. Posluchači se mohou těšit na duchovní i světské skladby, které zazní v původních jazycích, jako je latina či stará čeština.
Zazní mimo jiné díla francouzského básníka a skladatele Guillauma de Machaut a podmanivé jednohlasé písně ze slavné španělské sbírky Cantigas de Santa Maria, oslavující zázraky Panny Marie. Program doplňují také rytmické skladby inspirované putovními hudebníky – jokulátory a žakéři.
Kdo je skupina ELTHIN?
Soubor ELTHIN vznikl v Plzni v roce 2006. Od té doby se vypracoval mezi přední české profesionální ansámbly zabývající interpretací staré hudby. Kapela odehrála stovky koncertů v ČR i zahraničí. Reprezentovala zemi například v Českém centru ve Stockholmu a její nahrávky zněly i v expozici Muzea hlavního města Prahy. Skupina má na kontě několik úspěšných alb (např. Rex histrionum, jehož kmotrem se stal spisovatel historických románů Vlastimil Vondruška).
Při svých vystoupeních klade důraz na maximální autenticitu, používá věrné repliky dobových nástrojů a vystupuje v precizně střižených historických kostýmech. Diváci se navíc během koncertu dozvídají zajímavosti o původu jednotlivých skladeb i nelehkém životě tehdejších muzikantů.
Unikátní zvuk historických nástrojů
Koncert „Hle, čas radosti!“ odehraje ELTHIN v kompletní pětičlenné sestavě, která představuje fascinující škálu starých nástrojů:
- Niněra: Mechanický strunný nástroj, který fascinuje každého diváka. Místo smyčce se v něm točí dřevěné kolečko potřené kalafunou, které tře o struny. Melodie se nehraje prsty, ale mačkáním klapek. Výsledkem je sytý, nepřeslechnutelný zvuk s charakteristickým bzučením, který ve středověku doprovázel jak chudé potulné muzikanty, tak církevní zpěvy.
- Fidula: Přímý předek dnešních houslí. Má však plošší kobylku a hlubší korpus, což jí dává jemnější, zemitější a velmi podmanivý tón. Středověcí trubadúři ji milovali jako ideální doprovod ke svým milostným písním.
- Středověká loutna, cistra a kvinterna: Rodina drnkacích nástrojů, ze kterých se později vyvinula moderní kytara. Mají typické hruškovité tělo. Kvinterna je menší a má jasný, zvonivý zvuk, zatímco loutna dodává skladbám noblesní a hluboký doprovod, jaký slýchali králové na svých dvorech.
- Šalmaj: Předchůdce dnešního hoboje. Tento dechový nástroj používá dvojitý plátek (strojku), což mu dává extrémně průrazný, ostrý a hlasitý zvuk. Ve středověku se šalmaje používaly hlavně venku, při tanci, slavnostech nebo královských průvodech, protože spolehlivě přeřvaly i hluk davu.
Přijďte prožít večer, kde minulost ožívá v té nejčistší podobě, a oslavit s kapelou dvacet let její tvořivé cesty.
