Děti jsou moc specializované na hokej, měly by se věnovat i jiným sportům, tvrdí Jiří Hanzlík

Po uplynulé sezóně pověsil obránce Jiří Hanzlík brusle na hřebík. V ČEZ Aréně ho ale stále potkat můžete, jeho náplní bude hokejový svět i nadále. Vynikající bek, který Plzni zasvětil většinu své bohaté kariéry, bude mít na starosti mládež.

Jak se cítíte na novém postu sportovního manažera pro mládež po několika měsících práce?
Moje funkce obnáší v podstatě takovou práci, co moc není vidět. Musím se to naučit, je to pro mě nové. Bude mně chvíli trvat, než se to neučím. Jde o zařizování věcí, které jsem jako hráč vůbec neviděl. Všechno bylo připravené. Musím zařizovat rozhodčí, registračky a takové podobné věci. Na můj vkus je v tom málo hokeje, ale doufám, že se to s rozbíhající se sezónou trošku změní a já se budu moci věnovat i hokejovým věcem.

Takže vám trošku chybí kontakt s ledem?
Samotný hokej mi nechybí vůbec. Utvrzuji se v tom, že jsem kariéru ukončil včas. Na led už chodím minimálně.

Můžete přesně popsat, co všechno máte na starosti?
Zadání bylo takové obecné, abych podle svého citu byl v kontaktu s trenéry a hodnotil jejich práci, případně řešil problémy s hráči či rodiči. Pak bych se chtěl zúčastňovat tréninků, zvláště u dorostů a juniorky. Pak se jedná o administrativu a v neposlední řadě také o kontaktu s A-týmem, kde budeme řešit přesuny mladých hráčů k mužům a naopak.

Už jste se stačil trošku sžít s mládežnickým hokejem, který má přecijen svá specifika?
Dá se říct, že jsem asi udělat trošku chybu, že jsem se s koncem hokejové kariéry tolik o mládežnický hokej nezajímal. Skočil jsem rovnýma nohama do vody. Zejména v tom, že neznám hráče. Postupně se s tím ale seznamuji. Nejvíce mi ukáže to, až uvidím zápasy.

Trávíte na zimáku více času než jako hráč?
To stoprocentně.

Je něco co vás už nepříjemně překvapilo?
Překvapilo mě to, kolik musí rodiče do svého dítěte financovat. Nějaký kontakt jsem měl, ale pořád vycházím z dob, kdy jsem vyrůstal já. Chápu, že se to změnilo, ale uznávám, že hokej je drahý sport. Finanční zátěž je obrovská. Navíc to sebou přináší i negativní věci, že mají rodiče pocit, že do toho můžou vstupovat. Další věc je, že pracujete s omezenou skupinou dětí, protože na to jen tak někdo nemá.

Spousta nadějných hráčů navíc v kritickém věku skončí, protože dá přednost diskotékám, že?
Obrovský vliv má rodina. Na nich je to, aby na ně dohlídli. Trenéři jsou schopni je vychovávat v omezeném čase. Apeloval bych na všechny rodiče, aby se o své dítě starali, a to nejen po hokejové stránce. Co sem tak stačil vypozorovat, tak jsem si všiml, že jsou děti od malička na hokej moc specializovaní. Tréninků je na můj vkus až moc. Myslím si, že bychom měli jít cestou všestrannosti. Ne, aby chodili hrát ještě ve svém volném čase hokej. Pak přijde syndrom vyhoření.

Mám to brát tak, že budete měnit systém tréninků?
Ne, zatím ne. Nechci do toho hned trenérům mluvit. Myslím si, že máme výborné kouče, že se na něčem shodneme. Spíše jsem to myslel tak, že už odmala tráví na bruslích i svůj volný čas. Ledu mají dost v oddíle a rodiče je kolikrát ženou na led ještě pak ve volnu. To je špatná cesta.

Jaké jsou cíle mládežníků pro tuto sezónu?
Jedna věc jsou výsledky, ale já na nich asi až tolik nelpím. Jde mi hlavně o hokejový projev a to, abychom vychovávali hráče pro dospělý hokej. Junioři mají podle trenéra Bruka výborné družstvo, takže bychom se chtěli pohybovat nahoře.

Vidíte v mládeži aktuálně nějaký velký talent, na který byste chtěl dohlížet podobně, jako Martin Straka na Jana Kováře?
Jsou tam dobří hráči. Když bych měl vypíchnout jednoho, tak řeknu Filipa Suchého. Je malý, subtilní, ale to v dnešním hokeji není až takový problém. V mladším dorostu bych pak řekl, že je talentovaný obránce David Kvasnička.