Deník: Učitelky mateřských škol si zvyšují kvalifikaci. Hitem je angličtina a technika

V pražském paláci Charitas si před pár dny daly sraz učitelky mateřských škol z celé republiky. Kvůli výuce angličtiny se jich sjelo na 250 a seminář prožitkové výuky si ochotně zaplatily ze svého. Důvod je jasný. Rodiče si přejí, aby se děti učily angličtinu od co nejútlejšího věku. V tom se potkávají s názorem ministra školství Marcela Chládka, který by rád prosadil výuku cizího jazyka minimálně od první třídy základní školy.

Metoda Wattsenglish, kterou už osm let v Česku rozvíjí Angličan Steve Watts, je jednou z cest k přirozenému zvládnutí základů angličtiny. „S dalším jazykem je možné začít kolem třetího roku, děti jsou na jeho osvojování nastavené, je to pro ně přirozená situace. Nepřemýšlejí o tom, všechno chtějí vyzkoušet, rády cvičí, pohybují se. A rodiče už si uvědomují, že děti budou další jazyk v životě potřebovat,“ potvrzuje názor, že s angličtinou je ideální začít už ve školce, dětská psycholožka Zuzana Sedláčková.

Vtip dvacetiminutových lekcí je v tom, že školky nemusejí složitě shánět živé rodilé mluvčí, ale k dětem promlouvají prostřednictvím čtyřminutového vstupu na videu. Je na učitelkách, jak kluky a děvčata s filmovým Stevem Wattsem propojí. „Někdy si ředitelka najme lektora, ale neprověří si jeho pedagogické vzdělání, čímž tato výuka nemusí být úplně kvalitní,“ říká Eva Brabcová z České školní inspekce.

V případě Wattsenglish ale hlavní tíha hodiny leží na kvalifikované učitelce. „Vůbec to nemusí být absolventka pedagogické školy se zaměřením na angličtinu. U předškoláků je důležitější její profesní pedagogická kompetence, schopnost děti zaujmout a nenásilně jim zpřístupnit cizí jazyk,“ vysvětluje Jiří Šoltys, ředitel Liberecké jazykové školky, o. p. s. Část výuky dokonce probíhá, aniž by děti promluvily, pouze plní anglické pohyby v praxi, dotýkají se předmětů, běhají ke dveřím, šplhají, plíží se. Konkrétní činnost se jim tak v budoucnu propojí s anglickým výrazem. „V podstatě jde o osvojení 200 základních slov a frází, to úplně stačí,“ soudí Jiří Šoltys.

Nejen cizími jazyky je ovšem člověk živ. Ministr Marcel Chládek (ČSSD) klade důraz i na polytechnický rozvoj malých dětí. Na tyto dovednosti cílí 92 projektů změřených na vzdělávání učitelů mateřských škol z evropského Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Na výzvu bylo vyčleněno celkem 500 milionů korun, které budou vyčerpány do 30. června 2015.