Ještě před pár lety si většina lidí spojovala Moravskoslezský kraj hlavně s doly, hutěmi a těžkým průmyslem. Dnes se tu připravuje autonomní minibus, vědci vyvíjejí technologii, která dokáže vyčistit vodu bez chemie i elektřiny, a malá včelařská farma ze Šilheřovic sbírá ocenění za své výrobky. Náhoda? Ne. Tak dnes vypadá proměna regionu, kterou pomáhají financovat peníze z fondů Evropské unie.
Právě konkrétní výsledky představilo mediální setkání v ostravském Centru energetických a environmentálních technologií (CEET). Místo prezentací o strategiích nabídlo odpověď na jednoduchou otázku: Jak vlastně vypadá proměna Moravskoslezského kraje v praxi?
Za miliardy nevznikají jen laboratoře
Do Moravskoslezského kraje míří v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci miliardy korun. Smyslem ale není postavit nové budovy. Cílem je, aby v regionu vznikaly technologie, pracovní místa i firmy, které obstojí i za deset nebo dvacet let.
Jedním z příkladů je projekt REFRESH. Do Ostravy díky němu přišlo už 175 nových vědců, vzniklo devět patentů a výzkum se stále více propojuje s průmyslem.
Výsledky jsou přitom velmi konkrétní. Grafenová membrána dokáže odstranit z vody bakterie i toxické kovy bez chemie a bez elektřiny. Dalším cílem je autonomní minibus, který by měl jezdit v Ostravě-Porubě.
Nejtěžší není změnit technologie. Ale lidské osudy
Proměna regionu ale není jen o laboratořích.
Když Elektrárna Dětmarovice ukončila provoz na černé uhlí, pro řadu zaměstnanců to znamenalo hledání nové práce.
Právě tam zamířil projekt TRAUTOM, který s podporou peněz z fondů EU pomáhá lidem zvládnout změnu zaměstnání. Nabízí rekvalifikace, kariérové poradenství a propojuje zaměstnance s firmami, které hledají nové pracovníky.
Do konce roku 2026 chce pomoci až 5 000 lidem.
Co když odpad není odpad?
Další projekt začíná úplně obyčejnou otázkou.
Musí bioodpad opravdu končit na skládce?
Projekt BIOKON ukazuje, že nemusí.
Kontejnerové zařízení dokáže přímo v místě vzniku zpracovat až 1 500 tun bioodpadu ročně. Výsledkem je surovina, kterou lze dál využít například v energetice nebo při kompostování.
Zařízení navíc může fungovat i mimo běžnou elektrickou síť. Energii bere ze slunce nebo větru a řídit ho lze na dálku přes mobil nebo počítač.
Začali s medem. Dnes inspirují ostatní
Vedle velkých technologických projektů zaujal na mediálním setkání také příběh společnosti Medoo Silesia.
Malá včelařská farma ze Šilheřovic se díky podpoře z fondů EU proměnila v moderní potravinářskou výrobu.
Dnes hospodaří s více než 200 včelstvy, zaměstnává lidi se zdravotním znevýhodněním a je trojnásobným držitelem ocenění Regionální potravina.
Je to důkaz, že proměna regionu nemusí začínat jen ve výzkumných centrech. Někdy začíná u dobrého nápadu, poctivého řemesla a lidí, kteří dostanou šanci růst.
Budoucnost se nebude počítat v miliardách
Na mediálním setkání zaznělo mnoho čísel. Miliardy korun, stovky vědců, tisíce lidí.
Nakonec ale o úspěchu nerozhodne výše investic.
Rozhodne to, jestli se lidé v Moravskoslezském kraji opravdu setkají s výsledky těchto projektů – jestli budou jezdit autonomními autobusy, najdou novou práci po zavření dolů, využijí technologie, které šetří životní prostředí, nebo si koupí výrobek malé regionální firmy, která díky podpoře z fondů EU vyrostla v úspěšnou značku.
Právě tehdy budou evropské peníze znamenat něco víc než číslo v rozpočtu. Budou znamenat skutečnou proměnu regionu.
